Našemu lidu, který tolika nesčetnými důkazy zahrnoval sv. Annu mimořádnou úctou nemohl stačit pouze jediný den v roce k projevům zbožnosti jako u jiných světců a světic, a proto ji vyhradil ještě jeden v týdnu, úterý. Proč úterý? Podle lidové tradice prý se Anna narodila i zemřela v úterý. Bylo zvykem zažehnout v tento den svíci a vyslovit modlitbu ke sv. Anně. Tento den byl také pokládán za zvlášť vhodný nejen pro vyslyšení modliteb, ale také pro uzavírání zásnub a sňatků. Také proto se stalo úterý oblíbeným dnem svateb. Sv. Anna jako patronka manželů a rodiny bývá v litaniích vzývána jako „útočiště bezdětných“
Ke cti sv. Anny se v lidovém podání popisuje mnoho úterních příběhů:
- Před obrazem sv. Anny, hlavně v úterý se matky modlívali, prosíce za uzdravení nemocných dětí a také ženy bezdětné vroucně se tu modlily, aby si vyprosily dědice.
- V lidové písni se popisuje legenda: Ctitelka sv. Anny tuto světici uctívala v kapli jí zasvěcené a od malička „chodíc každý den outerní“ modliti se k ní malý růženec. Sv. Anna se jí zjevila a projevila svoje uspokojení, že je v úterý uctívána. Když umírala, poslala jí sv. Anna kněze, aby ji vyzpovídal a také mu zjevila do jaké slávy uvede svou chráněnku, která ji vždy v úterý uctívala.
- Oltářní obraz v prostřední kapli ambitu poutního svatoanenského kostela v v Sudějově zachycuje výjev: U nohou sv. Jakuba klečí marnotratník, oblečen v rozedraný oblek uherského kroje a spíná ruce ke světci. Ten jej odkazuje, aby konal devítidenní úterní pobožnost ke sv. Anně.
- V časopise „Zahrádka sv. Frant.“ II., 209. vypravuje se pověst, že podnět k zasvěcení úterka sv. Anně dala dívka, která se v úterý zříkala mléka ke cti sv. Anny. Sv. Anna povolala jí ve smrti zpovědníka.
- Při přástkách na Moravě bývala zpívána píseň ke sv. Anně výhradně v úterý:
Budiž pozdravená, o matičko Anno svatá,
ode všech uctěná, jak od všech kůru andělských,
tak ode všech lidí hříšných budiž velebena!
Ty jsi vinný kmen na kterémžto kvítečku vyrostl hrozen ten,
který jest byl vypresován presem křížovým —
Kristus Pán a na něm zavěšen.
Ach nevím, jak Tebe, předně já mám chváliti,
nebo celé nebe podává mě mnoho chvály,
jak tě všichni svatí slaví, svátá Anno tebe!
zdroj: archiv Antonín ViK, Sv. Anna v úctě našeho lidu: Šorm A., 1936
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
