Obdobím tříkrálového oteplení končí tzv. časná zima a v dlouhodobém průměru ve dnech ke konci první lednové dekády: 8. ledna u nás nastupuje vůbec nejchladnější část roku, která je v lidové meteorologii označována jako studené psí dny, a to s pravděpodobností až 60 procent.
V pranostickém období jsou tato chladna zapsána svojí první vlnou často pod názvem hyginská zima podle starého svátku sv. Hygina (11.1). Po tomto období přichází prisské oteplení (kolem 16. ledna) a fabiánská zima (období zhruba od 19. do 30. ledna).
Poté je fabiánská zima ukončena pověstnou hromniční oblevou (hromničním oteplením).
Jak vznikl název studené psí dny:
Pojmenování „studené psí dny“ nebo také „lednové psí dny“ je historicky doložený lidový název, který už na počátku 17. století zaznamenal náš matematik, astrolog a autor kalendářů Šimon Partlic ze Špicberka (narozen r. 1588). Název studené psí dny vznikl vtipným přenesením z původního pojmenování tzv. letních psích dnů, kterým jsou označovány nejparnější dny léta. Studené psí dny potom můžou mít věcnou příbuznost např. s pořekadlem: "Zima, že by psa ven nevyhnal" i rčením: "psí zima". Studené psí dny zahrnují tři dílčí pranostická období, kterými jsou hyginská zima, prisské oteplení a fabiánská zima.
