Dnes už se o ní téměř neví a existuje k ní jen málo literatury, ale v minulosti obyvatelé Plzeňska dodržovali ještě jednu zajímavou tradici. Náležela ke slavnostem Sv. Jana Nepomuckého a patřilo k ní tzv. "střílení do vody“. Tento zvyk se odehrával 16. května a podle dochovaného rukopisu B. Moravce z roku 1910 býval tento den velmi hlučně oslavován. Časně ráno se v Plzni ozvaly rány z hmoždířů (moždířů) vypalované na střelnici městských ostrostřelců. Poté co dozněly rány ze střelnice, mužští a chlapci z celého města se sešli u řeky a střílelo se hojně a hlasitě „do vody“. Celé dopoledne, často tak dlouho, než došla munice.
Střílelo se z pušek, bambitek, z karabiny a chlapci dokázali střílet i z upravených dutých klíčů. Nejvíce se prý v Plzni střílelo u řeky Mže. A proč se střílelo zrovna „na řeku“? Údajně to souviselo se smrtí sv. Jana Nepomuckého, který skonal po svržení do Vltavy. Květnová tradice „střílení do vody“ postupem doby zanikla, ale důvody zániku není těžké odhadnout. B. Moravec ve svém rukopisu doslova uvádí: „Myslím, že zvyk ten zanikl ne tak následkem policejních zákazů, jako spíše proto, že slavnostní střelbou způsobena byla každého roku nějaká nehoda nebo vážný úraz.“
