Na sváteční stůl se o Vánocích dávalo více ovoce než jindy v roce. Ovoce, jež se nám urodilo, původně představovalo v přeneseném slova smyslu narozeného Ježíše Krista a tím, že ho měli naši předci na stole, ho vlastně uctívali. Mezi to nejdůležitější patřilo jablko. Ať už celý plod nebo sušené křížaly.
Přes rok bylo jablko zcela běžné ovoce, ale o Štědrém večeru se z něj stává obřadní pokrm, symbol života, zdraví, plodnosti, ale také lásky a poznání a kouzelný prostředek k věštění: Při štědrovečerní večeři rozkrojíme jablko napříč, tedy nikoli směrem od stopky k bubáku. Když obě poloviny odklopíme a zjeví se nám jadřinec podobný hvězdičce a žádné z jader nepřekrojíme jde o znamení, že budeme nejen po celý rok, ale ještě mnohem déle zdrávi a šťastni. Jablíčko vybírejme obzvlášť pozorně, protože hnijící vnitřek či napadený červem nevěstí nic dobrého a blíží se k nám nemoc a zármutek. Když se místo jadřince podoby hvězdičky zjeví křížek, je neštěstí za dveřmi. Podobně dělá se s ořechy. Je-li jádro ořechové plesnivé nebo vyschlé, praví se o té osobě, která má ořech, že nebude zdráva. Je-li zdravé, bude po celý rok zdráva. Obřadné rozkrojení jablka je spíše už pohanský zvyk.
„Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.“
- Z jablečné slupky si nezadaní mohou vyvěštit, kdo bude jejich budoucím partnerem – ovoce oloupeme tak, aby slupka zůstala ve formě dlouhého nepřerušeného pruhu. Ten pak hodíme přes levé rameno – když dopadne, měla by naznačit tvar prvního písmena jména našeho vyvoleného nebo vyvolené! Místy se vzniklou spirálou musí v místnosti třikrát zakroužit nad hlavou a potom ji odhodit. Nebo se podle délky oloupané slupky usuzovala délka jejich života.
- Oloupané jablko rozdělte na tolik dílů, kolik vás sedí kolem štědrovečerního stolu. Každý hodovník sní jeden dílek, a kdyby náhodou některý z nich v příštím roce zabloudil, stačí, aby si vzpomněl, s kým jedl toto štědrovečerní jablko, a zcela zaručeně najde cestu zpátky domů.
- Po jídle dá hospodyně děvečce kousek vánočky, jablko a ořech s tím doložením, aby to dala studánce. Děvečka pak se slovy: „Studně, studničko! My ti přinášíme štědrého večera, abys nám dala na celý rok vody" hodí dary do studně.
- Někde hospodyně vzala z rozkrojených jablek 12 jader a hodila je do vody. Kolik ji plavalo na povrchu, tolik bude suchých měsíců.
- Hází se do ohně kousek jablka, vánočky a ořech, aby neuškodil.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín Vik, úvod etnografka Veronika Hrbáčková
vyobrazení: pohlednice, autor: Zdeněk Brdlík (1929, Počátky - 1983, Arnoštovice u Votic)
