Tento den uprostřed června patří s Medardem (8.6.) a Janem Křtitelem (24.6.) k nejvýznamnějším kritickým dnům červnových pranostik. Málo známá pranostika „Vít, když přišel, trápí s vedra též Jana Burjana (26.6.), Petra“, pochází z Korandova cisiojanu z r. 1472. Obsahuje již rýmovanou informaci o nástupu vyšších teplot v červnu a lze ji považovat za jednu z nejstarších českých pranostik. (Jan Munzar)
Svátek svatého Víta patří časově do první medardovské vlny - vítské deště, která je v dlouhodobém průměru velice výrazná. Začíná se "zdvíhat" již kolem 7. června a kulminuje právě ve dnech v polovině měsíce. Vítské deště, dostavující se s pravděpodobností 60 až 70 % jsou odděleny od další medardovské vlny, jánských či svatojánských dešťů, relativně sušším obdobím aloisského léta, které probíhá v období od 16.6. do 21.6.
Pranostika z úvodu článku „Slavíček jen do svatého Víta zpívá,“ neznamená, že by slavíci přestali zpívat úplně, ale protože již bylo dokončeno formování ptačích párů a hnízdění, ubývá tak jejich nejjásavějších zvukových projevů.
Tento den je zajímavý i z pohledu vztahu k letnímu slunovratu, v důsledku předcházení juliánského kalendáře o 10 dnů došlo v roce 1582 ke kalendářní reformě a těch deset dnů bylo vypuštěno, proto mnoho pranostik změnilo význam. Např. „Na sv. Víta hlava líhá a u zadnice svítá“. Nyní již jen předznamenávají nejdelší den a nejkratší noc, tedy letní slunovrat.
Protože má sv. Vít svátek v době bouřkového počasí, byl žádán o ochranu proti blesku. Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.
Co nám přináší svatý Vít: (dle selského kalendáře z roku 1867)
Když pak přijdou i letnice, tedy nechoď do světnice;
neb ten čas okolo svátého Vita každý užívá veselého „lita“.
Tu tanec a hody veselé mívají — Zase takový nešťastný „rým“
v těch dobách náboženství „zadnost“ má, mnohým bývá „frej“ * milejší než hra.
(*“Chodit na frej“ v horách bylo stejné jako chodit k milé)
Pranostiky:
- Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
- Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
- Na svatého Víta, konec veselého léta.
- Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
(Předznamenává nejdelší den a nejkratší noc, tedy letní slunovrat.) - Jestliže Víta českého dědice znáš, na ten svátek nejdelší den máš.
- Na svatého Víta, hlava ještě nespí a u nohou již svítá.
- Na sv. Víta hlava líhá a u zadnice svítá.
- Na svatého Víta, hlava líhá hoprdele svítá. (Drahanská vrchovina)
- Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
- Na svatého Víta o půlnoci svítá.
- Na svatého Víta, celou noc svítá.
- Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
- Svatý Vít mění čas.
- Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
- Po svatém Vítu se dny krátí a krávy mléko tratí.
- Svatý Vít, slívu štíp. (ubral na smetaně, v letních parnech krávy již méně dojí, neboli, že přesušují.)
- Svatý Vít, přichází mlíko pít.
- Svatý Vít sběračku, svatý Jan hrotničku (škopík) a svatá Anna (26.7.) polovičku.
- Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
- Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
- Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
- Svatý Vít přináší sebou deště.
- Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
- Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
- Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
- Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
- Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
- Svatý Vít dává trávě pít.
- Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
- Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
- Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
- Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
- Kdo seje na Víta, škoda žita.
- Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí. (z roku 1793)
- Nesej na svatého Víta – škoda žita!
- O svatém Vítě půl zrna v žitě.
- Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
- Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
- Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
- Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
- Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
- Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.
zdroj: archiv Antonín ViK, Velký pranostikon – Zdeněk Vašků
Medardova kápě – Jan Munzar
vyobrazení: pohlednice, autor Alois Kalvoda (1875, Šlapanice – 1934, Běhařov)
