Šla láska světem
Šla láska světem s jasnou skrání,
se slzou v oka blankytu,
jen jedno heslo — odříkání —
si nesla hrdě na štítu.
Šla láska světem, kvítí v klínu,
tam dala vonné růže hned,
tam rozhodila rozmarínu
a jinam květy, z kterých jed
tak silně vál, že srdce mladá
dech jejich zničil v rozpuku,
že uvadla, jak růže padá
při prvním mrazu bez hluku.
autorka: Marie Tůmová, časopis Venkov 1910
