Jakmile rozmrzla půda a bylo vyhovující počasí, nejčastěji tak bylo v polovině března vyjelo se na pole k první jarní práci – orbě. První orba byla spojena se zvyky a magickými obřady, které měly podpořit úrodnost pole. Než vyjel oráč poprvé na pole, pokropil sebe, zapřažené zvíře i pluh svěcenou vodou a požehnal znamením kříže. Někde se tažný dobytek potřel česnekem od Štědrého dne, aby byl silný. Také byl potírán vajíčkem, které se pak dalo žebrákovi. Někde se tažnému dobytku, aby byl silný potíraly rohy vyoranou hlínou vzatou zpod pluhu.
Na poli pak udělal hospodář bičem tři kříže do vzduchu a tři na zemi před zapřaženým pluhem a se slovy „s pomocí boží“, nebo „ve jménu božím“ začal vyorávat první brázdu. První brázdu měl vyorat sám hospodář, i kdyby mě čeledína. Během orání dělá kříž na počátku, uprostřed a na konci pole, aby se dočkal pěkné úrody. Při orání se také bedlivě dbalo toho, aby se neuorala mez, poněvadž kdo meze uorává, chleba se mu nedostává.
