Advent (česky příchod), je souborný název pro první čtyři neděle nového církevního roku, přípravná doba na Vánoce. Datum první adventní neděle připadá na některý den od 27.11. do 3.12. Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
S ohledem na významné kalendářové postavení se připisovalo počasí tohoto dne i důležitá úloha pro další vývoj povětrnosti. Předpovídat počasí na delší období podle počasí jednoho dne je věc ošidná. V tomto případě by se mělo brát v úvahu, že v prosinci se počítá se dvěma otepleními, popř. oblevami: první kolem Mikuláše, druhé kolem Vánoc. Naši předci se báli i posunu počasí, jak se zmiňuje v pranostice: "Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se v postě jistě nosit." Nezačne-li zima s mrazy hned v prosinci, bude patrně muset vše dohánět až do dubna, kdy probíhá postní období (post). Jinými slovy: dojde k zpoždění jara.
Pranostiky spojené s adventem:
- Když v 1. adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
- Je-li prvního adventu první chladno, drží led deset týdnů.
- Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
- Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.
- Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
- V adventě se začíná s výmlatem.
- O adventě zbožný člověk do kostela, vlk k ovčinci.
- Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
- Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se v postě jistě nosit.
zdroj: knižní archiv Antonín Vik a Medardova kápě - RNDr. Jan Munzar, CSc.
