Rčení „úřední šiml“ je český idiom označující pomalou, nepružnou a často zbytečně komplikovanou byrokracii. Používá se tehdy, když chceme říct, že se úředník striktně a tupě řídí předpisy, kvůli nimž nevidí lidi.
Historie původu rčení:
Hlubokou reorganizaci státní zprávy provedla Marie Terezie (1740 – 1780) tím, že ji zbavila vlivu stavů a vylepšila dosazením odborně vzdělaných úředníků. V době její vlády postupně přebíraly státní úřady značně rozsáhlou agendu a sféra byrokratické moci prorůstala stále více a intenzívněji do každodenního života lidí. Zatímco Marie Terezie ještě stavěla věrnost a loajalitu úředníků nad pracovní efekt, její syn a nástupce Josef II. (1780 - 1790) již dával zcela jednoznačně přednost výkonným, neúplatným a profesionálně vzdělaným odborníkům. Za konzervativního Františka I.se monarchie změnila v byrokratický stát, v němž se více úřadovalo než vládlo a řídilo.
V dobách c. k. Rakouska (1867 – 1918) platilo, že úředníci dodržovali přísně úřední postup, řídili se striktně danými předpisy a spisy podobného obsahu vyřizovali vždy stejným nebo podobným způsobem. K tomu účelu měli k dispozici vzorové formuláře a stačilo, aby nadřízený úředník dopsal na spis latinské slovo simile (= podobně) a úředník podřízený už věděl, že má záležitost vyřídit stejně jako záležitost podobnou. Vzhledem k „pružnosti“ vyřizování se však akta hromadila, pokrýval je všude přítomný prach a leckde i plíseň (německy der Schimmel).
Němčina však zná pojem der Schimmel i v jiném významu – je to bělouš, bílý kůň. Spojením nebo zkomolením latinského simile a německého Schimmel vzniklo spojení Schimmelreiter = jezdec na bílém (plesnivém) koni, vlastně byrokrat, který lpí na zbytečných formalitách, pracuje zcela nepružně, bezduše, tupě a puntičkářsky, zkrátka „postaru“.
zdroj: kniha od Stanislavy Kovářové – Proč se říká 222x
