Rčení „políbila ho múza“ se používá tehdy, když někoho náhle napadne originální myšlenka nebo dostane tvůrčí nápad. Řecké slovo músa je odvozeno od slovesa maomai, které znamená usilovat či toužit. Pro staré Řeky nebyly umělecké výkony básníků, hudebníků ani tanečníků výsledkem jejich vlastního snažení, ale projevem božské inspirace. Tu básníkovi poskytovaly Múzy, a proto se už od Homéra na začátku eposů tradičně vzývá právě Múza.
Legenda o můzách:
Múzy byly dcerami Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Vystupovaly obvykle ve sboru a byly s nimi spojovány symboly jako vavřín, včela či cikáda – znamení věčného zpěvu. Byly ušlechtilé a krásné jako bohyně, žily s ostatními bohy na Olympu, ale často také pobývaly u pramenů v Boiótii nebo na Parnasu. Jak se sluší na bohyně umění, milovaly tanec a zpěv, který těšil nejen bohy, ale i je samotné. Nejbližším z bohů jim byl Apollón a všichni je ochraňovali – s výjimkou boha války Area, jenž se k nim choval velmi nerudně.
Už v antice věděli, že chce-li umělec stvořit opravdu velké, nevšední dílo, musí poprosit o božské vnuknutí. Múzy byly k lidem milé a laskavé, ale uměly se šeredně mstít, když je někdo urazil. Potrestaly například Thamyrida. To byl thrácký pěvec, druhý nejslavnější po Orfeovi. Rád se svým uměním chlubil, byl zkrátka pyšný. A jednou to přehnal. Kasal se, že by zvítězil i nad samotnými Múzami. A víte, co mu za to provedly? Připravily ho o zrak, sluch i hlas. Další, kdo o Múzách věděl své, byl thrácký král Pyréneus. Chtěl Múzy připravit o domov. Byl tak domýšlivý. Myslel si, že si je podmaní, že mu budou sloužit. Ale ony mu uletěly. Když je Pyréneus pronásledoval, lezl na vysokou věž, spadl dolů a zabil se.
Múz je devět:
- Kaliopé (krasohlasá) dbá o epické básnictví a poznáte ji podle voskové tabulky a rydla.
- Euterpé (obveselující) má ve svém referátu hudbu a bývá zobrazována s flétnou.
- Erató (láskyplná) se stará o milostnou poezii, na hlavě mívá korunu, v ruce lyru nebo kitharu a je prý ze všech Múz nejkrásnější.
- Thaleia (kvetoucí) je Múza veselého básnictví, komedie a pastýřských zpěvů, nosí divadelní škrabošku a pastýřskou hůl.
- Melpomené (zpívající) si zdobí hlavu břečťanem a v levé ruce nosí tragickou masku, protože jejím oborem je tragédie.
- Terpsychoré (tančící v kruhu) dohlíží na všechny druhy tance a jejím atributem je lyra.
- Kleió (oslavující) sedává se svitkem papyru v rukou a má na starosti historii.
- Úrania (nebeská) pečuje o astronomii, v rukou mívá glóbus či kružítko.
- Polyhymnia (mnohozpěvná) je Múzou sborové lyriky, bývá zobrazována zahalená a zamyšlená.
zdroj: Dvojka ČR, 2014, Jitka Škápiková
