Rčení panenko skákavá vyjadřuje údiv nebo překvapení a je dnes součástí slovníku spíše dříve narozených. Původ tohoto zvolání je nepochybně zajímavý ještě dnes. Málokdo už dneska asi ví, že tou „panenkou skákavou“ oslovujeme Panenku Marii Pomocnou namalovanou na obrazu, za jehož původem se musíme vydat na západ Čech do Skok u Žlutic. Jednu místní kapli a později kostel tu zdobil vzácný barokní obraz Panny Marie Pomocnice, který už v roce 1717 namaloval na zakázku J. W. Richter, jemuž jako předloha posloužil obraz Panny Marie Pomocné z německého Pasova, známý jako "pasovská Madona", jejíž podobizně se připisovala zázračná moc a zjevně se doufalo, že tahle schopnost přejde i do kopie.
Poté, co se skokovská kaple přestavěla na kostel proměnil se ve významné poutní místo (říká se mu „české Lurdy“ a kdysi sem přicházelo až 40 tisíc poutníků ročně.) Zdejší mariánský obraz byl obecně známý jako „panenka skokovská“, z čehož posléze zkomolením vznikla „panenka skákavá“. Rčení mohlo vzniknout i v souvislosti s neobvyklým řešením umístění obrazu, který nebyl zavěšen napevno, ale byl upevněn na pohyblivém závěsu. Manipulace s mechanickým zařízením nebyla zcela plynulá, a tak mohli věřící občas pozorovat, jak panenka Marie doslova poskakuje. Samotná obec sice již zanikla v roce 1965, kdy musela ustoupit výstavbě žlutické přehradní nádrže na pitnou vodu, ale svatostánek se dochoval a příležitostně se otevírá poutníkům a návštěvníkům. „Panenku skákavou“, ale již ve Skocích nenajdete. Skokovská Madona byla v roce 2011 restaurována a dnes se na ni můžete skočit podívat do kláštera premonstrátů v Teplé, v Karlovarském kraji.
