Říká se, že láska je slepá, a už ve starověku se věřilo, že vášeň „zaslepuje rozum“. Na tomto starém rčení je skutečně mnoho pravdy — v rané fázi zamilovanosti mozek produkuje hormony, které způsobují, že člověk vnímá svého partnera idealizovaně, bez nedostatků. Tento stav potlačuje racionalitu a kritické myšlení, což vede k přehlížení problémů a k přílišnému idealizování druhého člověka. Na tomto rčení zároveň vidíme, že někdy není podstatný jeho „historický základ“, ale to, jak přesně dokáže vystihnout lidskou zkušenost napříč staletími.
Jenže stejně jako láska dokáže člověka povznést, umí ho i zlomit. Věda dnes ukazuje, že „zlomené srdce“ není jen metafora, ale skutečná diagnóza. Výroky typu „zemřela žalem, má zlomené srdce“ tedy nejsou pouze literárním obrazem. Už od starověku se lékaři a později i psychologové snažili pochopit, proč silný žal působí na tělo tak ničivě. Moderní psychosomatika potvrzuje úzké propojení psychiky a tělesného stavu: smutek, zlost, deprese či stres zvyšují krevní tlak, oslabují imunitu, narušují chuť k jídlu i spánek — a tento řetězec změn může skutečně vyústit až v infarkt.
Ukázkové věty z knih:
- „Jaký tvůj otec skutečně byl, nemělo přece rozhodovat o tvé lásce k němu. Tomu, kdo má někoho opravdu rád, na tom ani nezáleží. Láska je slepá, ale i nenávist je slepá. A ty jsi svého otce jistě správně nesoudil, jenom že ne z lásky. Střízlivostí lze potom všechno vysvětlit, vlastně přelstít. Ale ta přijde, až když je člověku padesát let. (Kruté mládí, r. 1952)
- A je ta má láska slepá? Ne, Mino, tvá láska není slepá; ale tvůj milovník — jest němý. (Mína z Barnhelmu, r. 1905)
- Láska k národu vlastnímu nemusí a nemá znamenat nenávist k národu jinému. Netřeba národa cizího nenávidět — to je jen negativní stránka národnosti. Komenský ukazoval, že nemáme nenávidět člověka, protože jinak mluví. Psal, jakým mohl způsobem, pro celé lidstvo, jsa Čech. Nenávist a šovinismus není nic platný a je škodlivý. Jako může být slepá láska, tak je slepá zášť, která zaslepuje člověka. Škodí se slepou láskou i slepou nenávistí. Šovinism se mstí politicky. Vidíme to na Francii roku 1870 a vidíme to dnes na Rusku. (T.G.M. - Problém malého národa, 1905)
zdroj: knižní archiv Antonín ViK
