Nejstarším způsobem předení bylo na vřetánko a přeslici. Přeslice byla kulatá, nebo hranatá tyč zasazená do stojánku, v horní části s kuželem, na který se stužkou přivázal chomáč vyčesaných vláken (povesmo, vobláč) k předení. Říkalo se tomu „nadívat kužel“. Tyč s kuželem si mohla přadlena sundat a vzít s sebou domů, při předení ji přadlena držela pod paží, nebo mezi koleny.
Vřeteno byla hůlka ze dřeva dlouhá kolem 25 cm se zesíleným dolním koncem, kde byl nasazený přeslen. Ten býval nutným závažím vřetena, pomáhal mu svou vahou k stálé poloze a dělal z něho jakéhosi užitečného vlka (jako je dětská hračka), kterého přadlena zavázala na hořejší počátek příze, roztočila v rukou a pak po světnici ho nechávala běhat a zase znova roztáčejíc; tak předla.
Proto bylo třeba, aby byl přeslen těžký a hezky stejnoměrně vykroužený. Nejvíce byly oblíbeny přesleny z tvrdého dřeva, zvláště červeného, švestkového. Aby byly těžší a nepukaly, oblévali je cínem. Takové přesleny bývaly často dárky zamilovaných hochů děvčatům na přástkách. Bývaly mnohdy uměleckým dílem jejich prostých, necvičených rukou, vedených milostnou touhou a houževnatou vytrvalostí. Musíme se obdivovat jemným okrasám a vzorům, jež člověk, neznajíce třebas ani číst ani psát, vydlabal do tvrdého dřeva kudlou a šídlem (jiných nástrojů neměl) a obléval cínem taveným v krbu na staré lžíci. Ještě úpravnější a bohatší výzdobu nalézáme na přeslicích. Ty jsou často prokládány sklíčky a kaménky, všelijakými korálky, ba i pravými granáty.
Sedláci Postřekovští na Chodsku na přástkách, dle zkutečnosti kreslil Jaroslav Špillar - Na Chodsku dokonce někteří muži z nejstarší generace i předli, nejčastěji na vřetenu s přeslenem (vřetánku), pletli i punčochy z ovčí vlny.
Přesleny: závažíčka na vřeténko, uloženo: Vlastivědné muzeum v Železnici
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: zdroj Antonín ViK, Český rok od jara do zimy, Milada Motlová, zakrasnejsivimperk.cz
vyobrazení: ilustrace Quido Mánes 1828, Praha - 1880, Praha)
a obraz, autor: Jaroslav Špillar (1869, Plzeň – 1917, Dobřany), Sedláci Postřekovští na Chodsku na přástkách, dle zkutečnosti kreslil Jaroslav Špillar - Na Chodsku dokonce někteří muži z nejstarší generace i předli, nejčastěji na vřetenu s přeslenem (vřetánku), a pletli punčochy z ovčí vlny.
