Po Hromnicích (2.2.) přichází druhý nejvýznačnější „kritický den“ únorových pranostik. Matějských rčení je poměrně hodně, ale podíváme-li se blíže, tak jejich část tvoří různé obměny známé průpovídky o sekání nebo dělání ledu. Z formálního hlediska jsou to pranostiky se stoprocentní úspěšností „Svatý Matěj boří mosty nebo staví“. Svědčí však též o tom, že si staří hospodáři byli zřejmě dobře vědomi proměnlivosti posledních fází ustupující zimy.
Některé pranostiky také poukazují na to: „Jaký mráz bude večer a v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.“ Naši předci dělali i různé zkoušky, aby se dozvěděli, jak dlouho bude zima po sv. Matějovi trvat. Již Partlicius v roce 1617 popisuje „Protož i pilní hospodáři měděnici vody ten čas vystavovali ven, aby poznati mohli, jaký mráz byl.“ Jde jistě o primitivní předchůdce dnešních teploměrů, a možná také o první zprávu o meteorologických měření u nás. S tím, že lze ještě po Matěji počítat s delším obdobím mrazů, je třeba však souhlasit. Např. v Praze – Klementinu, je průměrné datum posledního dne s mrazem 1. duben, tedy po téměř okřídlených 40 dnech od 24. února. (sepsal Jan Munzar)
- Matěje - k létu naděje.
- Na svatého Matěje léta naděje.
- Matěje - k vesnu naděje.
- Na svatého Matěje do závěje naleje.
- Po svatém Matěji zima hřeje.
- Na sv. Matěje sluníčko se zasměje.
- Svatý Matěj, hodnej svatej, když neohřeje, tak se aspoň pousměje.
- Svatý Matěj dá nám naději, aby nám nemrzlo ani v chalupě, ani na poli.
- Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
- Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
- Svatý Matěj, hodnej svatej – kožichy dolů!
- Najde-li Matěj sněhové klobúky na pňoch, tož jich sháže.
- Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
- Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
- Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
- Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
- Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
- Svatý Matěj chválí pluh.
- Sv. Matěj hází pluhy z půnebí (z půdy).
- Na svatého Matěje po volské zimě je.
(při polních pracích již lze používat volské potahy) - Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
- Po svátku Matěje, nejde liška více po ledě.
- Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
(tyto průpovídky o sekání nebo dělání ledu svědčí o tom, že si staří pozorovatelé přírody byli zřejmě vědomi proměnlivosti posledních fází ustupující zimy) - Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
- Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
- Svatý Matěj naposledy, odplavuje letos ledy.
- Svatý Matěj seká ledy.
- Svatý Matěj ledy seká, nebo jen tak před zimou smeká.
- Svatý Matěj ledy plaví, když neplaví, tak je staví.
- Svatý Matěj zimu bohatí, pokud ji neztratí.
- Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
- Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
- Svatý Matěj otevírá zemi.
- Svatá Kateřina (25.11.) zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
- Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
- Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.
- Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
- Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
- Svatý Matěj šel sekat ledy a stavil se v hospodě, svatý Josef (19.3.) šel za ním a zůstal tam také, až teprve Panenka Maria (25.3.) je oba vyhnala.
- Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef pomůže.
- Neuspěje-li Matějova pila, uspěje dozajista Josefova (19.3.) širočina.
- Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
- Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.
- Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
- Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
- Kdo seje do Matěje – dobrá naděje.
- Mrzne-li v noci na sv. Matěje, v březnu se škodou se zaseje.
- Na sv. Matěje kořínek se ohřeje.
- Na svatého Matěje koplina (možnost zahájení prací na zpracování půdy), na Josefa travina. (možnost ovčí pastvy)
- Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
(hlaveň znamenala hořící nebo ohořelé dřevo nebo vích slámy s hubkou, používaný dříve k založení ohně) - Svatý Matěj strčí hlavenku do sněha.
(hlavenka je zdrobnělina od slova hlaveň)
zdroj: RNDr. Jan Munzar, CSc. - Medardova kápě, Zdeněk Vašků - Velký pranostikon
vyobrazení: obraz Jaroslav Panuška (1872 - 1958)
