Pranostiky na den 5. 2.

5. únor v pražském Klementinu: minimum – 20,5 °C (r. 1841), denní průměr 1,5 °C (od r. 1961), maximum 14,6 °C (r. 2004).
Slunce vychází v 07:29 a zapadá v 17:30. Slunce je tedy 9 h a 34 minuty nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 14 h a 25 min. Z toho je astronomická noc (tma) 10 hod. a 44 min. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:40 a tma v 18:55.
O pověrách: Proti požáru a polním škůdcům sloužila „hátová“ svěcená voda a pekl se speciální „agátin“ chlebíček z pšenice, ječmene a otrub jež se dával v chrámech také posvětit.
Lidová rčení: Neznat cihlové barvy - nebýt stydlivý, býti nestydatý. Malovat bez barvy - klamat, lhát.
Svátek má Dobromila, jméno je slovanského původu. Vytvořilo se jako překlad řeckého jména Agáta, které vzniklo ze slova "agathé", čili dobrá nebo laskavá. Vykládáme jako žena milující dobro nebo dobrá.
Dnes se připomíná sv. Agáta, počeštěle podle našich předků Háta. Světice, která se narodila kolem r. 225 v Katánii na Sicílii. Nejstarší historické údaje jsou až z 5. století, rozhovory v mnohých životopisech jsou jen legendárním vyprávěním. Lze však spolehlivě vycházet z toho, že celý život svaté Agáty se odehrával na Sicilii, v městě Katánii.
Pocházela z bohaté křesťanské rodiny a vynikala duševními schopnostmi i krásou těla. Když odmítla milostné návrhy místodržícího (podle některých autorů dokonce císaře) a vyznala se, že je křesťanka, skončila v žaláři, kde byla krutě mučena, a nakonec ji odřezali i ňadra.
Podle legendy se jí v noci zjevil svatý Petr a uzdravil ji. Následující den v r. 251 dalšímu mučení podlehla. Křesťané z velké úcty pohřbili Agátu v novém hrobě a podle legendy, při prvním výročí její smrti nastal výbuch sopky Etny a hrozilo zničení Katánie. Obyvatelé s prosbou k Agátě nesli z jejího hrobu závoj (plachtu) proti lávě a ta se zastavila. Od té doby, je Agáta považována za ochránkyni proti ohni, zemětřesení a kvůli krutému osudu je i ochránkyní proti rakovině prsu. Je dále patronkou Katánie, sklářů, horníků, kojných, pastýřek, tkalců a zlatníků.

Další pranostiky:
Na svatého Blažeje (3.2.), svatou Hátu (5.2.) a svatou Dorotu se nemá péci chléb, neboť sáhlo by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
(Místy se také věří, že pokud se peče v tyto dny chléb, přinese to hospodářství neštěstí)
Jsou-li na Hátu a Dorotu (6.2.) rampouchy, budou hodně dojit krávy.
Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK