Pranostiky na den 3. 2.

3. únor v pražském Klementinu: minimum – 25,2 °C (r. 1929), denní průměr 1,5 °C (od r. 1961), maximum 12,4 °C (r. 1948 a 2020).
Slunce vychází v 07:33 a zapadá v 17:01. Slunce je tedy 9 h a 27 minuty nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 14 h a 32 min. Z toho je astronomická noc (tma) 10 hod. a 50 min. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:43 a tma v 18:52.
O Pranostice a počasí: Blažej má v pranostikách zvláštní místo, jako patron počasí, měl přinášet utišení větru. Jedna pranostika říká: "Na svatého Blažeje, pilný sedlák již nevěje." V tuto dobu se dokončoval výmlat obilí a jeho čištění províváním před výsevem jařin.
- L.P. 1342 byl při povodni v Praze zničen 170 let starý Juditin most.
O pověře: O svátcích sv. Blažeje, Háty (5.2.) a Doroty (6.2.) se nesměl péci ve stavení chléb, kdo tak činil, volal na sebe nezdar a neštěstí a také kdyby se sáhlo do mouky, dali by se do ní pilousi. Vše o svatoblažejských tradicích a pověrách najdete zde.
Lidová rčení: Přijít k Bartoloměji - dostat se do chudobince. Barva nechce někomu sloužit - je bledý, churavý, nechutná mu jíst. Přišla barva ven - prozradilo se.
Svátek má Blažej, je to jméno řeckého původu. Pravděpodobně se vytvořilo ze slova "blasios", které označuje člověka se zápalem kloubů. Další možnou teorií je, že pochází ze slova "bleché", což znamená brepta, koktavý nebo dokonce tupý.
Dnes se připomíná sv. Blažej, patron hlavně lékařů a hudebníků, uvádí se i krejčích, koželuhů, obchodníků s vlnou, obuvníků, pekařů, zedníků. Vzýván je proti bolestem v krku a různým nemocem. Patří mezi nejznámější světce, i když historicky zaručených informací je poskrovnu. Staré životopisy uvádí, že před povýšením na biskupa v Sebastě se Blažej zabýval lékařským studiem a vzorně vykonával lékařskou praxi. V době Liciniova pronásledování se uchýlil do horské jeskyně, aby potají pokračoval ve své činnosti. Dle legendy zachránil chudé vdově selátko, ohrožované vlkem. Za to prý vdova Blažejovi později nosila svíce. Ve své skrýši byl objeven lovci, kteří ho přivedli do městského vězení. V žaláři se věnoval modlitbám a mnohým poskytl duchovní povzbuzení. Dle poněkud odlišných legend buď v žaláři nebo až cestou na popraviště pomohl promodralému chlapci, který se dusil zapíchnutou rybí kostí v krku. Modlitba biskupa a jeho ruce chlapce zachránily. Zemřel asi v r. 320.

Další pranostiky:
Cestou do kostela i domů byla pozorována obloha a pohoda: jasno bylo předzvěstí dobrých žní, vítr, bouře a déšť předčasného jara.
Je-li na sv. Blažeje slunečné ráno, budou mladí lidé v nadcházejícím roce požívati pevného zdraví, je-li slunečno po polednách, platí to o lidech středního věku a je-li slunečno k večeru, budou se dobrému zdraví těšit lidé staří.
Svatý Blažej se vyprošuje, aby na jeho den bylo "pěkné počasí", aby choroby hrdla odnesla zima.
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil,
čekají dlouhý len.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.
Na svatého Blažeje, svatou Hátu (5.2.) a svatou Dorotu (6.2.) se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK