Pranostiky na den 24. 7.

24. červenec v pražském Klementinu: minimum 10,6 °C (r. 1984), denní průměr 20,1 °C (od r. 1961), maximum 34,6 °C (r. 2019).
Slunce vychází v 05:23 a zapadá v 20:57. Slunce je tedy 15 h a 34 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 8 h a 25 minut. Z toho je astronomická noc (tma) 2 h a 43 min. Tma nastává v 23:49, kdy je konec večerního astronomického soumraku a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 02:32.
Ze starých kronik, počasí: L.P. 1119 ve čtvrtek před sv. Jakubem k večeru, strhl se náhlý a veliký vítr od poledne a mnohé škody v Praze i v tom vůkolí zdělal. Zeď tlustou na Vyšehradě mezi jinýma dvěma zdmi převrhl, půl palácu knížecího obořil, takže kamení toliko zůstalo, dříví povětří preč se rozneslo. V lesích a zahradách stromoví a štěpí z kořen vyvracel a ztroskotal. (Veleslavín)
Narození: V roce 1860 se narodil Alfons Mucha, křtěný Alfons Mária (1860, Ivančice - 1939, Praha), byl český malíř, grafik a designér období secese. Zlom v jeho kariéře nastal až koncem roku 1894. 26. prosince Muchu oslovil Maurice de Brunoff, ředitel tiskárny Lemercier, s tím, že mu právě volala Sarah Bernhardtová. Prý potřebuje vytvořit plakát pro svou nejnovější hru, Gismondu. Ovšem problém je v tom, že plakát má být hotov a vylepen již ráno na Nový rok. Sarah byla úspěšná divadelní herečka a Mucha ji už jednou, v roce 1890 kreslil jako Kleopatru do Costume au Théâtre. I z toho důvodu Mucha spěšnou zakázku přijal a ještě ten večer se s de Brunoffem šli podívat na její představení, aby ji viděli naživo, což Muchovi usnadnilo přípravu základního návrhu. Sedmadvacátého byl pak hotový návrh ve skutečné velikosti zaslán do divadla a den nato přišla odpověď. Ta byla, i přes počáteční skepsi de Brunoffa, velmi příznivá, Sarah byla z plakátu přímo nadšená, a tak nejen, že jej nechala poslat do tisku, ale zároveň s Muchou podepsala kontrakt na dalších šest let spolupráce. 1. ledna 1895 již plakát visel v pařížských ulicích a u místních obyvatel způsobil naprostou senzaci.
Lidová rčení: Oplakávat loňský smích - s lítostí vzpomínat na minulé radosti.
Dnes má svátek Kristýna. Ženské křestní jméno, které se k nám dostalo z řečtiny. Vychází ze slova "christianos", tedy křesťan, křesťanka.
Dnes se připomíná sv. Kristina z Tuscia, patronka: mlynářů, lodníků, námořníků a lučištníků. Dále se připomíná sv. Kunigunda, patronka Polska a Litvy. Narodila se po roce 1223 v Ostřihomi v Uhrách (v Maďarsku) jako královská dcera Bély IV. V roce 1239 byla zasnoubena (někde se uvádí provdána) za sudoměřsko-krakovského knížete Boleslava V. S ním a za péče Grzymyslavy byla vychovávána v Sudoměři. Pak po dobu války byli oba do r. 1243 v Uhrách. Oddávala se modlitbám a žila velmi asketickým životem až do smrti. Posledních deset měsíců ji nemoc trvale poutala na lůžko. Zemřela v r. 1293.
Dnes se připomíná i blah Kristina Podivuhodná (Belgická). Je patronkou hříšníků; těch, kteří se nacházejí v zoufalých situacích, s duševními handicapy, mentálně nemocných, personálu ošetřujícího duševně postižené, psychiatrů, terapeutů; vzývána bývá za pokojnou smrt a proti infekčním chorobám. Pocházela z Brusthemu. Jako sirotek se stala pasačkou. V 21 letech prožila při klinické smrti nahlédnutí do věčnosti. Po návratu do života byla považována za posedlou a za blázna, ona se však obětovala za duše v očistci. Po asketickém a mystickém životě zemřela v klášteře benediktinek v Sint-Truidenu v Belgii v roce 1224.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK