Pranostiky na den 17. 1.

17. leden v pražském Klementinu: minimum – 22,5 °C (r. 1893), denní průměr -0,3 °C (od r. 1961), maximum 12,4 °C (r. 1939)
Slunce vychází v 07:54 a zapadá v 16:33. Slunce je tedy 8 h a 39 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 20 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 30 min. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:59 a tma v 18:29.
O pranostice: "Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned." Tato pranostika vlastně nic podstatného neříká, pouze to, že kolem 17. ledna buď mrzne, nebo nemrzne.
O počasí: Kolem 16. ledna bývá počátek vrcholné zimy přerušen prisským oteplením. Jeho patronkou je svatá Priska (18.1.) „Na svatou Prisku obleva, saně jsou netřeba.“
Ze starých kronik: L.P. 1432 na den sv. Antoně spadl v Čechách sníh veliký, takže lidé nemohli do měst ani jezditi, ani choditi. A protož v Praze byl chléb velmi drah, žita strych po 34 groších a hrachu za 40 grošů.
- L. P. 1499 noc po svatém Antonínu (17.1.) a před svatým Priskou (18.1.) bylo v Čechách v mnoha místech blýskání a hřímání. Potom do konce měsíce ustaviční, náhlí dešťové, někde sníh a časem kroupy. Toho roku se urodilo velké množství obilí, ovoce a vína. Takovou úrodu lidé po mnoho let nepamatovali."
- L.P. 1584 byl první den platnosti gregoriánského kalendáře v Čechách. Po pondělí 6. ledna juliánského kalendáře následovalo úterý 17. ledna dle gregoriánského kalendáře.
Lidová rčení: Hrát bago - dávat si obzvlášť záležet na svém sportovním výkonu. Bachor bere dršťku k tanci - kručí mu v břiše.
Dnes má svátek Drahoslav, význam jména "drahý svou láskou".
Dnes se připomíná sv. Antonín Veliký, patron rytířů, řezníků, hrobníků, košíkářů, cukrářů, tkalců. Byl vzýván i jako pomocník při problémech s domácími zvířaty. Pocházel ze středního Egypta. Ve 20 letech rozdal svůj zděděný majetek chudým a odešel na poušť. Ti, kteří jej vyhledávali mu říkali "Deicolos", tj. zamilovaný do Boha.
Jeho láska dala podnět rozsáhlému hnutí, stal se otcem poustevníků, opatem. Byl nazván "zakladatelem askeze". Za 80 let života v poušti z ní odcházel jen výjimečně, a to jen aby pomohl pronásledovaným nebo z poslušnosti na výzvu svého biskupa Atanáše, aby v Alexandrii vystoupil proti ariánským bludům. Zemřel v r. 356. Již v 5. stol. byla v Jeruzalémě slavena jeho památka.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK