Povídačky a pověry o Baziliškovi

Povídačky a pověry o Baziliškovi

- Někde vypravují o černém bezocasém kohoutovi, jako křepelka kulatém, jehož si pojmenovali „Kuliš“ a bájí o něm, že zapuzuje myši svým hlasem. Jak daleko prý se jeho hlas rozléhá, tak daleko se prý nedrží žádná myš, bojí se totiž, že by je „Kuliš“ uštípal, aby neškodily slepicím a zvláště kuřátkům. Černý kohout – Kuliš – Bazilišek prý rád kokrhává zlým duchům ve studních a ve sklepích.

- Kdo má Baziliščí oči, bude prý šťastným po celý život.

- Komu se podaří zmocnit se baziliščího vejce, bude prý mít štěstí ve všem co podnikne.

- Na Bydžovsku znali způsob, jak je možné najít baziliškovo vejce: vzali klubíčko nití, které byly předeny o Velkém pátku a v ten den také svěceny a koulejí ho před sebou. Kam se dokulilo, tam čekali, neboť na to místo se měl doplazit had-bazilišek a vejce snést. (1880)

- Na Roudnickém panství zdržoval se na dvoře před dávnými léty ve studni pták Bazilišek, který měl jedovatý pohled. Od jeho „ouřku“ a ofouknutí otekl každý člověk, kterého zrána uviděl nejdříve, a ještě téhož dne se rozloučil se světem. Obyvatelé se Baziliška hrozně báli a pro vodu chodili raději jinam. I napadlo jednoho z čeládky, aby postavili v noci na „ohlubeň“ zrcadlo, což také hned udělali. Bazilišek ráno pohlédl do zrcadla, spatřil sebe a zahynul. Od té doby se ve studni žádná příšera neusadila.  

- Poláci prý umořují Baziliška routou*. Za krále Zikmunda Augusta uhnízdil se ve Vilně v pusté pivnici Bazilišek a zahubil mnoho lidí. I spustili do sklepa čtyři snopky routy po provaze, a pak je zase vytáhli. První a druhý snopek zbělel a uschl, třetí byl méně zvadlý a čtvrtý zůstal zelený, neboť třetím snopkem routy Bazilišek zahynul.  
*Routa je rostlina, která se ve středověku používala do piva a kořeněných vín a také proti duchům.

 

zdroj: knižní archív Antonín ViK

 

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Sobota 25. dubna 2026
v tento den má svátek

Marek Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Ervín Ervína
ABECEDNÍ SEZNAM JMEN
Více než 1 900 současných i archaických jmen.
ZOBRAZIT