Naši dávní předchůdci v lovu před mnoha tisíci lety věřili, že za úspěšný lov musí vděčit nadpřirozeným silám. Aby nebyli neúspěšní přinášeli před lovem oběti různým bohům. Jedním z prvních byl v Mezopotámii bůh lovu Sumukan, později v Babylonii byl velký lovec Nimrud uctíván jako bůh lovu. To bylo někdy ve 2. tisíciletí př.n.l. a ještě dnes s oblibou nazýváme myslivce podle něho „nimrody“, což má spíše hanlivý podtext (bouchal, sváteční střelec, ba i nešika).
V pravěku byl posvátným a uctívaným zvířetem jelen. Hatité v Malé Asii uctívali bohyni lovu Rutaš zobrazovanou s jeleními parohy, keltové uctívali jelenohlavého boha lovu Cernunnose. Ale i později se v různých křesťanských knihách Kristus vypodobňuje jako jelen s bílými nebo zlatými parohy. No a křesťanství nám pohanské bohy lovu nahradilo osobami svatých. Tak jsme obdrželi své patrony, z nichž dnes je nejrozšířenější svatý Hubert.
Sv. Eustach (20.9.), byl dříve
Kult sv. Eustacha, jako patrona myslivců byl k nám zaveden již v 16. století, zatímco legenda o sv. Hubertovi až v 18. století. Eustach byl původně římský vojevůdce Placidus, žil v 1. stol. n.l. snad i pronásledoval křesťany, ale jen do doby, než se mu zjevil na lovu jelen s ukřižovaným mezi parožím. Úplně stejně jako později synu vévody Bertranda z Aguitanie... Dne 20. září v roce 118 n.l. byl naopak zase Eustach umučen i s manželkou a dětmi pro vyznávání Krista, možná že i svými předchozími vojáky. Jeho památka je uctívána římskokatolickou církví právě 20. září, v čase jelení říje. (Avšak ten den najdeme v dnešních kalendářích Olega a ne Eustacha, jako 3. listopadu Huberta.)
Nicméně je v naší zemi hodně a hodně kapliček zasvěcených patronu myslivců sv. Eustachovi. Možná, že těch hubertovských není více. Již v roce 1697 založil „landjágr“ Rayman známou kapličku sv. Eustacha poblíž křivoklátského hradu. A komu myslíte, že je zasvěcena kaple na lovecké zámku Ohrada v myslivecké muzeu v Hluboké nad Vltavou? Ne Hubertovi, ale Eustachovi! Také Schwarzenberští myslivci, kteří založili v roce 1692 vůbec první organizaci myslivcův Čechách si říkali Myslivecké bratrstvo sv. Eustacha. V Římě se nachází chrám, vystavěný v 9. století k poctě sv. Eustacha. Také v českém jazyce byla legenda o sv. Eustachovi zpracována dříve než o sv. Hubertovi.
Sv. Hubert (30.5.), je nyní
První doklady o uctívání sv. Huberta se nachází v 15. století, k nám však byl jeho kult zaveden německou šlechtou a naším hrabětem Františkem Antonínem Šporkem až o tři století později. Postupně zatlačil do pozadí kult sv. Eustacha a dnes je nejvíce rozšířeným patronem české myslivosti.
Sv. Jiljí (1.9.) - „Na svatého Jiljí, jeleni jdou k říji...“ a další sv. Prokop a sv. Ivan
Podle legendy Jiljího navštěvovala každý den v jeho jeskyni laň, která ho živila svým mlékem. Jednoho dne ji na honu pronásledoval král, který zranil šípem do nohy sv. Jiljího, jenž laň chránil. Aby král napravil svou vinu, nechal zde na přání světce vybudovat klášter sv. Gilles, který se stal významným poutním místem středověku.
Výš uvedené pořekadlo, krásně vykreslil Mikoláš Aleš v jeho Špalíčku pro měsíc září, s modlícím se poustevníkem u ležící laně a s říjícím jelenem, nám připomíná, že patrony myslivců byli uctíváni ještě další svatí. Byl to právě sv. Jiljí a z národních světců i sv. Prokop a sv. Ivan. Legendy vyprávěné o všech třech jsou obdobné, žili jako poustevníci, živili se mlékem laně, či srny. Setkal-li se s nimi při lovu některý z panujících knížat, dal na místě postavit kostel nebo klášter. Odtud také Prokopský klášter na Sázavě.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, myslivost.cz
vyobrazení: pohlednice, autor: Mikoláš Aleš (1852, Mirotice - 1913, Praha Vinohrady), kniha Špalíček, měsíc září
