Den svaté Žofie náleží podle staročeského kalendáře k poslednímu dni jara. Od následujícího 16. května se sice ještě hovořilo o jaru, to však mělo v lidové meteorologii přívlastek izidorské. Bývá ovlivněno vůbec nejvýraznější "předmedardovskou" vlnou deštivého počasí - tzv. žofínskými dešti. O tento lidový název se zasloužila především početná skupina pranostik ke svátku svaté Žofie. Isidorské období ve staročeském dělení roku patřilo již do tzv. podletí. To také vystihuje první podletní pranostika: "Svatý Jan z Nepomuku (16. 5.), natahuje k létu ruku."
Meteorologickou příčinou žofinských dešťů jsou první vznikající výraznější teplotní rozdíly mezi prohřívající se pevninou a chladným oceánem, které do našich zeměpisných šířek podmiňují příliv vlhkého oceánského vzduchu.
Svatá Žofie jako "ledová světice" vznikla pravděpodobně v Německu a odtud se rozšířila k nám. V Německu má 15. květen dodnes velký význam v zahrádkářském kalendáři, na její svátek se začíná sázet a teprve po tomto datu se vysazují balkónové rostliny pod širým nebem. Sv. Žofie je považována za patronku, která chrání před pozdními mrazy a pomáhá při růstu rostlin.
Některé pranostiky vysvětluje Jan Munzar takto:
"Studená" Žofie se někdy počítá k "ledovým mužům". Vyplývá to nejen z jejího lidového označení kuchařky Pankráce, Serváce a Bonifáce, ale i z pranostiky "Žofie vína upije". Rčení naznačuje, že mráz v polovině května může ještě ohrozit vinnou révu a má analogii v slovenské průpovídce "Žofia víno vypíja". Zamyslíme-li se nad tímto pořekadlem, připomíná vlastně z hlediska rýmu prosincové rčení "Lucie noci upije".
Žofie však může být i mokrá. Pranostiku "Svatá Žofie políčka často zalije." je možné hodnotit jako ukončení mrazového nebezpečí v souvislosti s přestavbou povětrnostní situace na převážně zonální proudění, tj. proudění podél rovnoběžek.
Pranostiky:
- Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
- Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
- Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
(tato pranostika je v našich krajích teprve doložena až v 18. století) - Svatá Žofie je kuchařka ledových mužů a nezůstává tomu nic dlužna.
- Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
- Svatí, kteří u nás v půli května hrozí mrazy jsou: Mamert (11.5.), dále ledoví muži - Pankrác, Servác, Bonifác a jejich kuchařka Žofie a zmrzlý Jan (Jan Nepomucký 16.5.)
- Den svaté Žofie - jistý déšť.
- Déšť svaté Žofie švestky ubije.
- Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
(hlavatice - jde o zelnou, tuřínovou, květákovou, kapustovou a kedlubnovou sazečku) - Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
- Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
- Svatá Žofie vaří z vody.
- Svatá Žofie pole často zalije.
- Svatá Žofie prosa zasije.
- Žofie vína upije. (uhodí-li mráz)
- Svatá Žofie, víno vypije. (uhodí-li mráz)
zdroj: archiv Antonín ViK, Velký pranostikon - Zdeněk Vašků, Medardova kápě - Jan Munzar
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
