Paběrkování, neboli doplňková zemědělská práce spočívala v ručním dosbírání zbytků plodin (paběrků), které zůstaly na polích, ovocných stromech či ve vinohradech po sklizni. Sbírání klásků (kláskování) bylo vyhrazeno většinou dětem, pasoucím na strništi husy, nebo starým chudým ženám. Bezzemci takto získávali zrní pro krmení drůbeže, v dobách nedostatku bylo i zdrojem malého množství mouky pro vlastní obživu.
Pasáčci a chudí lidé paběrkovali též ve sklizených brambořištích. Podobně chodili ve vinařských oblastech paběrkáři do vinohradů na sběr zbytků hroznů atd. Tyto praktiky většinou zanikly po 2. světové válce. Krajově se někde říkalo paběrkování, oslez, kláskovat anebo ostelíz.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
