Na ukončení přástek probíhaly různé přástevnické oslavy, někde „spouštění“, jinde „přeslička“, či „vrkoč“, ale nejznámější byla „dlouhá noc“, která se držela zpravidla před Štědrým dnem, nebo po Třech králích, ale nejčastěji probíhala na čtvrtou postní neděli, tzv. “Družebnou“.
Všechny přadleny přepočetly upředenou přízi a nejpilnější, byla zvolena královnou dlouhé noci. Královna si musela zvolit krále, většinou toho, koho má nejraději. Král platil muzikanty a musel královně vyhotovit vrkoč, který se podobal homoli cukru a ona musela nejvíce na slavnostní večeři přidat, přeslici uchystat, koláče napéci a hochům dát pití. Také každá přástevnice něco koupila k dlouhé noci z peněz, které stržila za přízi přes úkol napředenou a za to si také pozvala svého hocha. U večeře, která se konala ve stavení královny není krom přástevnic nikdo, ale každá poslala od jídla výsluhu domů.
O čtyřech hodinách se dostavili muzikanti (housle, klarinet, flétna a fagot); když snědli několik placek, šli pro krále. Po příchodu krále se zasedlo ke stolu, královna do rohu, vedle ní král. Byla večeře: chléb, dva pekáče jahelníku, pacholek naléval pivo. Na to byly podávány na dvou mísách buchtičky odvárkou polité (omáčkou z povidlí), slepice s rýží a rozinkami, jitrnice se zelím, pečeně a naposled koláče a rosolka.
