Óda jeseni
Ty dobo mlh a plodů zrajících,
ty slunce uzrálého věrný druhu;
s ním kane požehnání z dlaní tvých
že střechy kynou v zralých hroznů kruhu
s omšených jabloní že plod se chýlí
a zralost v jádro všecko proniká,
jímž kypí dýně, lísky slupka plní
se jádrem sladkým, květů veliká
jímž kyne v lukách žeň, kam včely pílí,
dnů teplých stálostí že až se mýlí,
neb cely plastvů jich se medem plní.
autor: John Keats (1795—1821), časopis Květy,
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
