Prostá obrazotvornost a zbožná mysl českého rolnického lidu okrášlily obilí krásnými pověrami. Tak se věřilo, že každý klas umí hovořit, že v každém kolínku obilného stébla dlí duše člověka, jenž nyní trpí v očistci. Proto je potřeba, když je kolínko v suku zadrhlé, nebo v něm zavázané mělo by se stéblo rozvázat a zpět hodit do pole, při čemž se má člověk pomodlit Otčenášek. Tím se pomáhá duším v očistci.
- Dvojitý klas na jednom stéble prý znamená, že se za obilí bude hodně platit. Kdyby se takový dvojitý klas protáhl novorozeněti skrze prsty, přinesl by mu štěstí a bohatství po celý život.
- Jestliže se objeví při sečení některý klas ještě kvetoucí, bude prý v tom roce hlad.
- Staří milovníci loterie či lotynky brali si hrst takového obilí, které viděli nejdříve z pole svážet domů a dávali si obilí večer pod hlavu. Sny, které se jim potom té noci zdály, byly dobré a šťastné, a hlavně prý přinášely v loterii výhru.
- Zajímavá je také tato pověra: Chce-li hospodář míti jaré žito, jež by mohl na jaře síti, ať v den obrácení sv. Pavla (25. ledna) obrátí v párni (stodole) několik snopů ozimního žita spodní stranou nahoru, ať je pak zvlášť vymlátí a bude míti jaré žito.
- Hospodáři chvátali, aby co nejdříve vymlátili, vždyť po Vánocích žerou myši mnoho obilí. Aby pak bylo obilí proti myším chráněno, dávala se do rohů parně (stodoly) divizna.
A na závěr jedna docela bizarní pověra:
Když bylo obilí přichystáno na trh, pak v některých krajích neopomenul hospodář vzít kousek vosí báně a mravence s vejci, jež si do svátku sv. Jiří opatřil. Vše dal na řeřavé (žhavé) uhlí a nakouřil jím obilí. Tím byl starý hospodář přesvědčen, že se na trhu poženou kupující k pytlům s obilím tak, jako vosy do báně nebo mravenci do mraveniště.
Staří hospodáři vzývali sv. Markétu i jako ochránkyní obilí:
„Svatá Markyto!
Dej nám dobré líto na pšeničku, na žito,
abychom měli co žíti a do stodoly voziti.“
zdroj: archiv Antonín ViK, časopis Venkov a Český lid
vyobrazení: pohlednice, Ladislav Svobodník (1904 - 1970) a Adolf Liebscher (1857, Praha – 1919, Potštejn), Chléb náš vezdejší dejž nám dnes!
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
