O tajemství dobrého vína se mnoho povídá. František Macek z Milotic o tom vyprávěl:
„Byl jednou starý vinař, který míval vždy velmi dobré víno. Nikdo, ani jeho synové nevěděli, jak toho dosahuje. Starý hospodář si nevolal nikoho na pomoc ani při lisování hroznů. Když už byl hodně starý a sil mu ubývalo, takže si nemohl sám ani donést víno ze sklepa, zavolal si k posteli svého syna a řekl mu: „Tak se mně zdá, že brzo umřu. A jak sem ti slíbil, bude tvůj vinohrad aj bůda.“ – Syn povídá: „Tatíčku, co mně bude platný vinohrad a búda, dyž ste ně doposaváď neukázali, jak to víno děláte.“ – Tatíček zebrali všecku svoju poslední sílu, posadil se na posteli, pozvihli svoju pravicu a s ňú aj dva prsty a povídajú: „Pamatuj si, milý synku, že aj z hroznú se dá udělat dobré vínko.“ Poslední slova starého vinaře tak prozradila „tajemství“, na které syn čekal téměř šedesát let.“
Vinařská moudra:
- Vinohradu netřeba modlitby, ale motyky.
- Zdravý sud, zdravé víno – špatná bečka, víno břečka.
- Co červ nesní, to sud spolkne.
- V škaredém sudě může také býti dobré víno.
- Sklep dělá víno.
- Kdo chce slopat, musí kopat.
- Vinohrad dovede člověka obléct, ale i vysvléct.
- Hledáš-li poklad na vinici, celou ji překopej, naroste ti na větvi.
- Vinohradu se daří dobře, když mu vinař řekne každý druhý den dobré ráno.
- Víno vzbuzuje k zpěvu, voda k hněvu.
- Víno doma z vinice – ve sklepě pokladnice.
- Víno neříká JDI, ale SEĎ.
- Dobré víno i bez víchy vypijí.
- Noc, láska a víno všecko pouštějí mimo.
- Není podvodu v číši.
- I kdybys pil ve vinárně vodu, budou lidé myslet, žes pil víno.
- Víno je mlékem starců.
- Přítel vína vítán je vínu.
- Voda sílí vola, tebe dobré víno.
- Moudrost vínem zastíněna bývá.
- Přičinlivost víno pije.
- Člověka při víně poznáš.
- Červené víno, bílé koláče, ej to se v hody pije a skáče.
- Nemá víno na tom vinu, že se lidé opijí a mají kocovinu.
- Mnoho vína, málo chleba.
- Starý přítel a staré víno nejlepší.
- Staré víno, mladá žena, to je žití pravá cena.
- Mladé víno, staré ženy, čertovo je nadělení.
- To je víno, aby jím děti strašil.
- Sklenka vína mysli přidá.
- Víno, ženy z mnohých mužů blázny činí.
- Kdo rád pije, rád i mluví.
- Panská milost a víno v konvi dřevěné – obé přes noc zvětrají a jsou zkažené.
- Víno obveseluje lidské srdce.
- Když vchází víno, odcházejí tajnosti.
- Sklenice vína člověku dobře poradí.
- Drž se starého vína a dobrého přítele.
- K dobrému vínu není třeba hráti, rozveseluje samo.
- Dobré víno nepotřebuje hlasatele, chválí se samo.
- Kdo víno pije, toho ani pantokem nezabije.
- Kov se pozná v ohni, člověk při víně.
- Všechny peníze světa nemají takové ceny, jako v pravou chvíli pohár nejlepšího vína.
- Víno v srdci blaho plodí, mnoho vína vždy však škodí.
Zdroj: kniha Řemesla našich předků, autoři: Miroslav Janotka a Karel Linhart
autor obrazu: Lejček Milan František (1896-1980) Narodil se 13. září 1896 ve Vídni. Malíř a grafik, jehož tvorba byla silně ovlivněna českými folklórními tradicemi, zejména Slovácka, kde dlouhodobě pobýval. Pod vlivem J. Úprky se často vracel ke slováckým motivům lidových zvyků a obyčejů. Soustředil na zachycení života venkovských lidí, často zobrazoval postavy z folklorních tradic, myslivce, dřevorubce nebo vinohradníky. Jeho díla jsou známá pro své bohaté barevné spektrum a expresivní ztvárnění každodenního života. Zemřel ve Veselí nad Moravou 13. února 1980.
