Shazování kozla se neprovádělo jen na sv. Jakuba (25.7.), ale tento zvyk někdy probíhal na místních posvícení. Po sv. Havlu (16.10.), v neděli slavívali v Brozanech posvícení po tři dny: v neděli, pondělí a v úterý, jak to ve většině případů bývalo zvykem. V poslední době si však Brozanští přeložili posvícení na sv. Martina (11.11.).
Etnograf Karel Rozum dále vypráví: O desáté hodině v neděli je velká mše sv., které se lid zbožně účastní. V poledne zasedá rodina k slavnostnímu obědu i s přáteli a pozvanými hosty u domácího krbu, večer se tančí v hospodě. V pondělí ráno se čte zádušní mše v chrámu páně za všechny zesnulé brozanské osadníky a odpoledne se slaví tancem zlatá (pěkná) hodinka i po večeři až do rána. V úterý obyčejně hosti opouštějí městys. Dlužno připomenout, že se v pondělí a úterý na polích nepracuje. V úterý, o sousedské muzice shazovali a stínali brozanští kozla. Byl to pradávný zvyk zděděný po otcích, který se každým rokem opakoval nejen zde, ale i v mnohých sousedních obcích, ba po celém království, asi do roku 1876. V tomto roce se naposledy shazovalo i v Brozanech.
