Podle staročeského kalendáře se rok nerozděluje na čtyři roční období, nýbrž na osm. Léto podle něj končilo 15. srpna svátkem Nanebevzetí Panny Marie a 16. srpen již náležel ročnímu období, které naši předkové nazývali polétí: „Na Nanebevzetí léto odletí." Na Panny Marie Nanebevzetí první vlaštovky od nás letí.“
Doba nejparnějších dnů v roce bývá v lidové meteorologii vymezována tzv. vrcholným létem. Často také bylo toto období označováno pojmem ze středověké astrologie – psí dny. „V psí dny očekávej veliká parna a bouře.“ „Dlouhé psí dny – krátké žně.“ „Když léto spěje v psí dny, znamená to, že se Slunce obrací již k zimě.“ V dlouhodobém průměru teploty překračují i běžné „letní“ hodnoty. Psí dny trvají cca od 15.7. do 15.8. Podle některých starých kalendárií začínalo období psích dnů již markétským létem (od cca 8.7. do 17.8.). Opakem těchto horkých psích dnů jsou studené psí dny, které jsou v období (od cca 8. do 30. ledna).
