Nebeská romance
Zvečera svého svátku
Sylvestr hostinu dával,
andílci zvali přátele,
přisel jich veliký nával.
Juž se kol tabule rozsedli,
věru že sotva jim stačí!
Sám svatý Sylvestr nalévá,
vína co hrdlo jen ráčí.
Hovoří svatí vesele,
nachem už planou jim líce —
tu někdo táže se čtverácky,
kdo z nich má ctitelů více.
Hned povstal svatý Florian,
na bradě vous hladí sporý:
„Mé v úctě každý má chalupník
i četné hasičů sbory.“
Tu svatý Kryšpín jak na koni,
hrdě zved lysou svou hlavu:
„Nic to — já svatým patronem
jsem obuvnického stavu!“
„Slyšte přec,“ svatý Sylvestr
k řečnění na židli skočil,
„mým je dnes ve světě ctitelem,
kdo ústa v sklenici smočil!“
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
