Na svatého Matouše – brambory do koše, pověry a pranostiky

Dnešní svátek spadá do období, kterému se říká ludmilsko - matoušské pozdní léto. Datuje se od dnů na konci první zářijové dekády až po dny v polovině poslední zářijové dekády (cca od 10.9. do 25.9.) a je charakteristické velmi nápadnými teplotními výkyvy v dlouhodobém průměru teplot. Pravděpodobnost těchto ludmilsko-matoušských poklesů teplot se pohybuje kolem 65 %. Tyto teplotní výkyvy nemívají kritický průběh.

Kolem svátku sv. Matouše se vyvinuly různé zvyklosti a rčení. O dětech, které se narodily v noci na sv. Matouše, se říkalo, že budou vidět duchy. V předvečer Matušova dne se pokoušely mladé dívky a vdavekchtivé ženy zjistit, kdy a za koho se vdají, a to tak, že nechávaly plavat na vodě zrníčka nebo kousky papíru.

Co nám přináší apoštol Matouš:
(dle selského kalendáře z r. 1867)

Na apoštola Matouše
chodíme zase v chlupatém rouše.
Hledáme teplých čepic k tomu,
sedáme tím více pak v domu.
Hrozny vinné se nadýmají
a lidé se k vinobraní mají.
Připravují sudy, také kádě,
neb každý miluje víno hojně.

Většina matoušských rčení souvisí s babím létem, jehož výskyt se dá v tuto dobu již velmi pravděpodobně očekávat a které se pak uplatňuje po delší dobu, např.: „Matouše jasný den čtyři týhodni potom jasné předpovídá.“ Zároveň jde i o nejstarší pořekadlo doložené A. Strnadem r. 1793. Velmi známou je pranostika „Po svatém Matouši čepici na uši“, kterou zachytil ve svém Mudrosloví F. L. Čelakovský (1799-1852), ale povšimněme si, že se neříká na Matouše, ale po něm – a to je velký rozdíl. Souvisí to patrně s tím, že již u nás převládají zimy mírnější a nástup nižších teplot je posunutý na pozdější měsíce.

Další rčení je zajímavé svým obsahem: "Na svatého Matouše, vyměň slámu do lože." Po žních, po vymlácení obilí se dříve vyměňovala stará ložní sláma za novou a pálila se. Na nové vonící slámě bylo prý požitek odpočívat. Podobný věcný obsah má i staré české rčení: "Na slámě svatého Jakuba." Naši předci říkali plachtě (prostěradlu) mezi slámou a peřinou poslamka.

Pranostiky:

Svatý Matouš přivádí podzimec.
Den svatého Matouše je první podzimní den.
Svatý Matouš dny zkrátí i zchladí.
Svatý Matouš svačinu zakous.
(Den se krátí, proto se již na práci na poli nebalila svačina)
Svatý Matouš, svačinu jen nakous, svatý Václav (28.9) svačinu splácal,
svatý Josef (19.3.) ji zase dones.
O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
Na svatého Matouše s jabkama (brambory) do koše.
Na svatého Matouše - brambory do koše.
Svatý Matouš krumplím (brambory) kořínek odtrhává.
Bramborová kaše, to je strava naše.
Chléb a brambory, jsou základem potravy.
Na svatého Matouše, hrušky, jabka do koše.
Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
Po svatém Matouši, ovoce se okouší.
Po Matúši je už každá plánočka dozretá.
Svatý Matouš chmel obírá a ovoce podává.
Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
Na svatého Matouše, vyměň slámu do lože.
(Po žních, po vymlácení obilí se dříve vyměňovala stará ložní sláma za novou a pálila se. Na nové vonící slámě bylo prý požitek odpočívat. Podobný věcný obsah má i staré české rčení: Na slámě svatého Jakuba.)
Kdo nezoral do svatého Matouše, nemá-li starého, z nového nekouše.
Kdo nezoral do svatého Matouše, bude mít potíže.
V matoušském týdni je nejlépe vysévat žito.
Po svatém Matouši čepici na uši.
Po svatém Matouši - čepici na uši.
Po svatém Matouši, dej kučmu na uši.
(Jde o homolovitou čepici z ovčí kůže, která se nosila na východní Moravě a na Slovensku)
Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Co Bartoloměj (24.8.) slibuje, to svatý Matouš někdy pokazí.
(víno poškodí časnými mrazy)
Matouše jasný den čtyři týhodni potom jasné předpovídá.
(Jde o rčení doložené A. Strnadem r. 1793)
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.