Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima – o počasí a pranostiky

Ve dnech od poloviny třetí dekády července (25.7.) až do prvních srpnových dnů nastupuje u nás poslední období medardovského útlumu, které bývá zároveň i teplotním vyvrcholením letních psích dnů - léto svaté Anny (anenské léto). V dlouhodobém průměru anenské léto přichází s pravděpodobností pohybující se kolem 70 %.

V tento den se také setkáváme s prvním kritickým dnem léta, podle něhož pranostiky usuzují nejen na počasí nejbližšího období, nýbrž poprvé i na počasí budoucích Vánoc a zimy vůbec. Vztah mezi počasím koncem července a vánočním období, ale není ověřen. Má to své opodstatnění v tom, že přibližně v tu dobu již začíná sestupná část křivky průměrných teplot během roku. Např. „Jak je teplý svatý Jakub, tak jsou studené Vánoce.“ Nebo „Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněha.“

Kolem svátků Jakuba a Anny místy vrcholily žně, proto se k svátkům těchto světců vztahuje i mnoho pranostik o úrodě a o počasí. Např. „Na svatého Jakuba žito u nás dozrává.“ Protože byl sv. Jakub patronem pastevců, bývalo zvykem, že na jeho svátek měli pasáci a čeleď starající se o dobytek volno. O popularitě sv. Jakuba svědčí i častý výskyt křestního jména Jakub a jeho odvozenin v příjmeních.

Co nám přináší svatý Jakub: (dle selského kalendáře z r. 1867)
Na svatého Jakuba apoštola, bude mnohému tmavá stodola.
V ten čas lakomci svého hledí, kdež nejvíc obilí vědí,
hned přeplacujíce překupují a chudobného utiskují.
Když pak mnozí obilí nemají, tu jim velmi draho prodávají.
Hádej, jest-li to lichva nebo nic? Jest hanebné šibalství nás šidíc.

Ze starých kronik:

L.P. 1784, od 25. července začaly přehorké časy a parna. Pšenice hned ve třech dnech dozrály. Byla taková horka a parna, že ledva mohli dělníci v poli pracovat, nebo ani dech od člověka jíti nechtěl. Na lukách a obcích tráva tak suchá byla, že když se po ní šlo, tak šustěla, jako když mráz bývá. (Jan Fr. Vavák, Paměti)

Pranostiky:

Co do svatého Jakuba odkvete, to do svatého Havla (16.10.) uzraje.
(vinařská pranostika)
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Na Jakuba prvních brambor průba.
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
(V 19. století byla u nás velmi rošířená odrůda brambor "jakubky",
která se sklízela právě koncem července.)
Svatý Jakub načeše, svatá Anna upeče.
(Pranostika je o odrůdě hrušek jakubka česká a o jakubinkách,
to je odrůdě českých ranných jablek)
Na svatého Jakuba čeká v lese mnohá houba.
Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
Prší-li na svatého Jakuba, spadnou ořechy s ořecha a žaludy s duba.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.
Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí narůžovělý na pohance květ,
proto vzácný bývá v oulech med.
Do svatého Jakuba jedna včelka za groš a po Jakubu všecky.
Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
Kolik dní se před menším Jakubem (1.5.) plně bříza rozvije,
o tolik dní dříve před větším Jakubem budou žně.
Jakub naseče, Anna upeče.
Na svatého Jakuba, žito u nás dozrává.
Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
Na Jakuba hrom do duba.
Kolem svatého Jakuba přicházejí silné bouře.
Svatý Jakub si rád zahromuje.
Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba,
takové bude povětří před nebo po narození Páně.
Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
Jakub bez deště - tuhá zima.
Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce.
Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou Vánoce.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
Parno o Jakubu - zima o Vánocích.
Svatý Jakub Větší na sníh věští.