Po celý rok se těšívali ve vsích českých o sv. Martinovi na "bejkovu svatbu" a na Moravě na "svatomartinskou sýpku". V jižních Čechách se slavila místy i na sv. Ondřeje (30. 11.). O co šlo? Šlo o venkovskou slavnost ku příležitosti uzavření smlouvy mezi obcí a obecními sluhy jako byli: obecní pastýř, ponocný, učitel nebo kovář. Součástí jejich mzdy bývala mimo peněz i odměna v naturáliích od hospodářů z obce, tzv. "sypání".
Obecní martinská hromada uzavírala hospodářský rok a konalo se tedy shromáždění všech sousedů, které svolával rychtář, později starosta. Na něm se skládaly účty z obecního hospodaření, řešily se různé právní a hospodářské záležitosti, nájemci platili z pronajatých obecních pozemků, vypláceli se obecní služebníci. Mezi sousedy byli při této příležitosti přijímáni noví hospodáři a podle tradice dávali „příjemné“ v určitém množství piva k uctění přítomných, což znamenalo i stvrzení jejich přijetí mezi sedláky.
