Latina má pro lásku dvě slova: amor (láska milenecká, toužící, včetně sexuální) a caritas (láska mateřská, pečující).
Láska se přirozeně netýkala jenom venkova. V městské, a hlavně ve studentské společnosti byla milostná romantika často oslavovaná poezií, především v duchu nesmrtelného Máchova Máje. K. H. Mácha se stal symbolem mládí, lásky a nepsaným patronem prvomájové noci, alespoň v Praze. Zde mladí lidé chodí k jeho soše na Pražském Petříně, zde se hraje, zpívá a samozřejmě zde nechybějí tradiční polibky pod rozkvetlými stromy.
Ke studentským zábavám a tradici patří i majálés. Májové slavnosti mají v Čechách tradici od dob národního obrození a dodnes jsou záležitostí hlavně vysokoškolské mládeže. Jsou to bujaré oslavy nastupujícího „měsíce lásky“, konané s nadšením a originalitou. Provází je průvod, vtipné proslovy, volba krále majálesu a zábava trvající až do rána.
