V Kostelci n/Vltavou se 3 až 6 dívek, 12–14 letých přestrojilo do bílých šatů, obličeje si zahalilo buď řídkým závojem anebo šátkem či rouškou, aby jim nebylo na obličej vidět. Mnohde si namokřili obličej a foukly si do hrsti s moukou a takto si zabílily obličej a již je nikdo nemohl poznat.
Jedna Lucka chovala z cucků sbalené dítě, druhá má hadr nebo mycí kartáč, třetí má metlu, čtvrtá košíček nebo uzlík s jablky, pátá štětku k bílení. Místy chodila s nimi i šestá, oblečená za kněze majíc knihu a kropáč, jakým se kropí v zahradě (šlo pouze o kropítko čili růži, kterou se rozstřikuje voda).
Přišly tiše znenadání za soumraku do světnice. Daly srozumitelné pozdravení. Chůva si vyhlédla stoličku, sedla si na ni, chovajíc dítě a napodobujíc jeho pláč. Jiná s kartáčem klekla na zem a drhla podlahu. Jiná se štětkou stála u zdi a napodobovala bílení. Dívka s metlou a košíčkem si vyhledala děti „nemodlence“, nutila je k modlitbě, hrozíc metlou (vše znázorněno na přiloženém obrázku). Umělo-li se dítě dobře modliti, dala mu dívka s košíčkem několik jablek, ořech nebo cukrle. Pro panímámy a pantáty měla lahvičku s dobrou kořalkou. Mezitím kněz světí a modlí se, místy také kázal žertovné věci. Přihodilo-li se, že děvečka myla nádobí, pomohli jí.
