Lesní (Křišťálová) studánka
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.
Text této básničky, nebo alespoň jeho začátek, umí mnoho lidí recitovat zpaměti, protože se ho děti už po generace povinně učí na základní škole. Asi i proto se s touto básničkou můžeme mnohem častěji setkat také pod „zlidovělým“ názvem Křišťálová studánka, který je odvozen od prvního verše. Čili originální a jediný skutečný název tohoto básnického díla je Lesní studánka, ale pokud řeknete, že znáte text básničky Křišťálová studánka, každý bude nejspíše vědět, o kterou básničku jde. Paradoxně si zřejmě mnoho lidí nic nevybaví, když se jich zeptáte na text pod názvem Lesní studánka… Inu, síla a důsledky lidové slovesnosti.
Lesní studánka ze stejnojmenné básně leží jen pár kilometrů od Zbiroha (Rokycansko) v údolí směrem k Sýkorovu mlýnu. Tehdejší mlynář Sýkora byl totiž Sládkův strýc. Byla to prý veselá kopa a Sládek k němu ze Zbiroha rád chodíval na návštěvy. Cestou při Zbirožském potoce je v malém údolíčku nenápadná studánka, u které se možná Josef Václav Sládek zastavoval, aby se osvěžil. Pravost studánky, která básníka inspirovala k napsání básně Lesní studánka, potvrdili zbirožskému muzeu i potomci mlynáře Sýkory.
K Lesní studánce, někdy také nesprávně nazývané Křišťálové, se nejlépe dostanete z obce Přísednice po značené modré turistické trase. Navštívit můžete také nedaleký Sýkorův mlýn, kam Sládek chodíval za svým strýcem. Od studánky k mlýnu je to asi půl kilometru. Druhá trasa vede od cesty pod obcí Třebnuška přes lávku za Sýkorovým mlýnem také po modré značce.
autor: Josef Václav Sládek (1845, Zbiroh – 1912, Zbiroh), Zvony a zvonky, 1894
a Český rozhlas, 2014
vyobrazení: obraz, autor: Jan Minařík (1862, Praha - 1937, Praha), Lesní tůň
