Po Barboře (4.12.) a Štědrém dnu přicházíme k třetímu nejvýznamnějšímu "kritickému" dni prosincových pranostik, který je však pokud jde o jejich počet jasnou jedničkou. Nejznámější rčení, které uvádí F.L. Čelakovský je: "Lepší Vánoce třeskuté než tekuté." Jistě s ním všichni souhlasíme, ale v posledních letech jde o nesplněné přání. Jan Munzar takto popisuje počasí v 70. letech 20. století a dále si však neškodí uvědomit, že nářky nad nepodařenou zimou nejsou jen záležitostí současníků.
Karel Čapek např. připomíná, že na leptech T. F. Šimona (1877-1942) je Praha dočista zasněžená. Ani vánoční obrázky Josefa Lady si nedovedeme bez sněhu a mrazivého počasí dobře představit. Dokonce i zasvěcený kronikář staré Prahy Ignát Herrmann (1854-1935) ve svých vzpomínkách o Vánocích napsal: „Kam to s námi stará zeměkoule zatočila? Či zdá se mi jen ve vzpomínce, že před půl stoletím (1870) bývaly Vánoce jinaké, než byly letošní, a ještě mnohé z posledních let, ba celých desetiletí? A přece. . . Vidím ty dávné staré Vánoce ve sněhu nejen sám, vidí je se mnou i všichni staří pamětníci. Napadlo nám na ty krásné svátky sněhu, že jsme se v něm brouzdávali po kolena, a pak ráno na Boží hod uhodil třeskutý mráz, že jsme se z vánočních gratulací a procházek vracívali s ozáblýma nohama a s rukama zdřevěnělýma, třebaže jsme na nich měli tlusté vlněné rukavice, a do toho božíhodového mrazu svítilo z jasné oblohy slunce, až se srdce smálo, třebaže se pod jeho nehřejnými paprsky taky zimou tetelilo.“ (1920)
Co nám přináší vánoční časy:
(dle selského kalendáře z roku 1867)
Potom na vánoční časy
máme hned rozličné kvasy.
A když pak mine první den,
jest všechno náboženství ven.
Tu se vdolků „čistě“ najíme,
svěceného vína napijeme.
Máš-li koně, toho nemeškej,
oves koníkům světiti dej.
Jaké je typické počasí středoevropských Vánoc:
Meteorologická pozorování z pražského Klementina mají data od roku 1775. Pokud tedy budeme mluvit o studených Vánocích, tak by měla být průměrná teplota třídenního období mezi 24. – 26.12. nižší než 0 st. C. a o teplých Vánocích, byla-li vyšší než 0 st. C. Mezi léty 1775 – 1975 byla průměrná teplota Vánoc – 0,33 st. C a v období 1851 – 1981 bylo podstatně více Vánoc teplých (79) než studených (51). Je také, ale nutno upozornit, že Karel Čapek stejně jako většina z nás vzpomíná na zimu svého dětství. Stěhováním obyvatelstva do nízko položených velkých měst, a to hlavně z podhorských a horských oblastí, vede k tomu, že klesá průměrná nadmořská výška našich domovů, avšak vzpomínky z rodišť s větším počtem dní se sněhovou pokrývkou a celkově vyššími úhrny srážek zůstávají a stále se přenášejí. S převažujícím teplejším vánočním počasím posledních let se tedy musíme smířit a následující pranostika to jen potvrzuje: „Na Adama Evu čekejte oblevu.“
Nejstarší vánoční pranostika:
Nejstarším vánočním rčením je: „Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.“ Úsloví zachycuje vztah mezi počasím o Vánocích a Velikonocích, které zachytil ještě v nerýmované podobě S. Partlicius, cca v r. 1620. Je na ní zajímavé i to, že je uváděna jako překlad z němčiny. Její novější podobu: „Zelené (černé) Vánoce – bílá Velkonoc (zkr. Velká noc)“ zachytil kolem roku 1850 F. L. Čelakovský. Vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc však nelze tomuto známému úsloví přikládat velkou váhu.
Jsou známé i další rčení ze 17. století, které jsou ve formě rýmovaček, kde je jim často pro rým přidáno proroctví, které nemá hlubší význam, např: "Jsou-li zelené Vánoce, velká noc (Velikonoce) bude bělit se, v štědrý večer jestli zhůru, víno půjde, více sudů." (J. Gebler, 1654)
"Jestli vítr o svátcích vánočních věje,
jest k hojnosti dobrá naděje.
Ovce, která olšového chrástu nejí,
zab ji, neboť dále k chování hodná není." (Z. Čarnovský, 1668)
Zajímavé jsou i různé zkoušky, jak zjistit počasí na příští rok:
Po štědrovečerní večeři se vezme cibule, rozpůlí se a z každé půlky se pozorně vydělí šest slupek. Slupky se rozestaví řadou na stůl a označí se jmény jednotlivých měsíců. Nyní se dá do každé špetka soli a nechají se stát do rána. Podle toho, jak ve slupkách je na Hod boží sůl více či méně rozmočená, se usuzuje na měsíce vlhké, průměrně vlhké nebo suché.
Pranostiky:
- Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
- Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
- Na Boží narození o bleší převalení.
- Mokrý Boží hod, rolníkům není vhod.
- Na Boží hod vody, nadělají škody.
- Na Boží hod vánice - urodí se ovoce.
- Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
- Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
- V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
- Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
- V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
- Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
- Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
- Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.
- Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
- Vánoce jsou máje zimy.
- Vánoce - vánice.
- Štědrý den je perlou Vánoc.
- Dny nejkratší - svátky nejdražší.
- Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
- Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
- Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
(jde o nejstarší vánoční rčení, které zachytil ještě v nerýmované podpobě S. Partlicius, cca r. 1620) - Zelené (černé) Vánoce - bílá Velkonoc. (cca r 1850, F. L. Čelakovský)
- Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
- Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
- O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
- Na Vánoce-li zebe, pro pole dar to z nebe.
- Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
- Svítí-li Slunce na vánoční jíní, bude rok bohatý na med.
- Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.
- Tmavým Vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!
- Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
- Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
- Tmavé Vánoce, přivádí nemoce.
- Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
- Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
- Vánoce v jeteli - svatodušní svátky na sněhu.
- Zelené Vánoce, strakaté letnice.
- Nedej Bůh teplých Vánoc a pošmourného svatého Jiří!
- Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
- Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
- Levné povětří okolo Vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
- Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Vysvětlení: Jsou-li Vánoce zamračené a bez sněhu (tedy tmavé a teplé), bude příští léto malá úroda (tedy prázdné a světlé stodoly) a pokud budou naopak Vánoce jasné (tedy mrazivé a světlé), očekávají se stodoly plné úrody (tedy tmavé).
