Předení na vřeteno bylo oblíbené po dobu mnoha staletí. Ve 12. století se ale v Evropě objevil díky křížovým výpravám nový vynález - spřádací kolo. O tři století později se během středověku u nás zabydlelo používání šlapacího kolovratu, zlatý věk pro něj pak začíná v 16. století. Je jisté, že tehdy předly ženy prakticky ze všech společenských vrstev, předením se bavily i šlechtičny, a tak jsme se s kolovraty mohli setkat i na knížecích a královských dvorech. Na přiloženém obrázku najdeme: kolovrat, loučnik, křesadlo s troudem.
„Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen;
v krbu se svítí, stará podřimuje,
děvčata předou měkký len.
»Toč se a vrč můj kolovrátku . . .!