Ať žije Karel!
Mužské křestní jméno latinského původu, které bylo utvořeno ze staroněmeckého slova karlaz, které znamená "svobodný muž, sedlák" nebo "chlap". Do němčiny se však původně dostalo jako latinské jméno Carolus.
V minulosti bývalo natolik oblíbené mezi evropskými panovníky, že nakonec zobecnělo a začalo se používat jako označení pro vládnoucí osobu. Pod vlivem slávy císaře Karla Velikého se velice rozšířilo a v češtině, polštině, chorvatštině, srbštině a maďarštině lze tedy vyložit i jako "král". Nejslavnějším nositelem tohoto jména byl bezesporu Karel IV.
Domácí podoby: Kája, Kájin, Karlík, Karlíček, Kajoš. U nás jméno užívá cca 108 000 mužů.
Hanácké pošklebky jménům:
Karel camprhel chytil kočku za prdel
pověsil ju na vrata, vypáral z ní koťata.
Karel do lesa zajel,
sekeru ztratil,
dříví neplatil . . .
Karel do lesa zajel,
zlámal tam voje,
plakal tam vo ně.
Karel — do pekla zajel,
na vraným koníčku,
měl v prdeli voničku.
Karel — do pekla zajel,
na bílém koni,
čert ho tam honí!
Karlíku, dobrá kaša na mlíku,
ešče lepší na smetaně,
že ji Karlík nedostane.
Karel pláče, chce koláče;
koláče nemáme,
buchty mu nedáme,
a chleba nechce.
Nechte chlapci, nechte Karla,
on se dívá do kukadla;
nechte chlapci, nechte ho —
on se dívá do něho!
Franta sedí na lavici,
tluče šváby rukavicí,
Pepík při tom pohvizduje,
Karel na něj pokřikuje:
Chytni Franto, chytni švába,
natáhni ho jak krocana;
až to Honza uhlídá,
von se na něj podívá.
