Jmelí bílé je nejrozšířenější poloparazitickou rostlinou českých dřevin. V rozsochách a na vrcholech větví vykvétají vidlany dvoudomých květů, z nichž se po oplodnění vyvinou nepravé bobule, které mají v Evropě bílou až nažloutlou barvu.
Semena jmelí rozšiřují ptáci trusem nebo vyvrhnutím z volete spolu s jinými nestrávenými látkami. Ze semene vyroste v květnu klíček, který má jedinou touhu. Musí uniknout slunci a schovat se do štěrbin kůry. Tak setrvá až do příštího roku, kdy z něj opadne obal. Klíček pak začne prorůstat kůrou do dřeva, ze kterého čerpá mízu. Pomocí haustorií se napojuje na cévní systém hostitelských stromů a odčerpává z nich vodu s výživnými látkami. Zvlášť starší kusy jmelí prakticky nelze zničit, neboť kořeny rostou pod kůrou a noří se hluboko do kmene. U velmi silně napadených stromů mohou odumírat větve.
