Jmelí
Na vrchole sosen
nejblíž nebe jmelí
lístek co den zrosen,
první zorou skvělý
jako chumáč vlasů,
který dívce k pasu
zlatém dolů splývá,
do nebe se dívá
skrze jehlic řasu.
Rosa na ně vlahá
padne z mračen lemu,
první zora blahá
rety skloní k němu,
vzdechů neuslyší,
jenom písně v tiši,
které drozdi pějí,
zní mu nejkrásněji
přes zelenou říši.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
