Jaro
Voní zem a černá lícha
životem a silon dýchá,
popěvky zní po lese;
květiny se ze sna budí,
něco jásá, plesá v hrudi,
co as jaro přinese.
Slunce zlaté, usmívavé
hledí s výše mihotavé,
všecko líbá, zahřívá;
stromy květy v pucích tají,
o štěstí pták šeptá v háji,
a má duše žíznivá –
Země, slunce — štěstí, radost —
nový život — nová mladost —
všecko plesá, směje se;
duše silná k práci spěje,
jaká’s touha se v ní chvěje,
co jí jaro přinese. J
autorka: Marie Tůmová
zdroj: časopis Rozkvět, l. p. 1909, číslo 9
