Hymnus májový
Z napjaté tětivy jako šíp zlatý
vylétla touha mé omládlé duše,
když mi dnes zvonilo do oken chaty
slunce!
Radostí k zalknutí plály mi zraky,
rozpřáh jsem ramena k teplému nebi
a vítal s písněmi, oblaky, ptáky
jaro!
Tvořivá sílo, již vyprahlé duši
k útěše poslaly neznámé ruce,
evoe! teplý proud krve tě tuší,
sílo!
Modravý ptáčku můj, hvězdičko světlá,
milenko hezoučká, chci tě dnes míti,
abys mi do vlasů prstíčky vpletla,
milá!
Do klína dám ti zas uštvanou hlavu,
dýchni, tož dýchni mi do očí teple,
bílými ochraň mne před bídou davu
květy!
Nádherná písničko zvábená z ráje,
usedni, usedni na moje dlaně,
do srdce, zalétni, jež ti vstříc vlaje,
lásko!
autor: Jarko Duriš, časopis Rozkvět, 1910
zdroj: pohlednice
