Hotařům a vinařům vůbec v jejich nelehké práci pomáhaly i nadpřirozené síly, strážní duchové vinic. Ve starém Řecku to samozřejmě býval bůh vína a nespoutaného veselí Dionýsos, který se proměňoval do podoby kozla. Snad právě proto i pozdější kultury zpodobňovaly ochránce vinic v kozí podobě. Sošky koz provázely už ve 4. a 3. tis. obyvatele Hradiska u Kroměříže či Bošovic. Podivné zvíře mělo dokonce dvě hlavy, snad aby lépe hlídalo.
Hroznová koza s celou svou rodinou má tedy velmi staré a vznešené příbuzenstvo. Protože starořecký bůh Dionýsos na sebe brával podobu kozla, tak ho jeho otec Zeus proměnil v kůzle, aby ho ochránil před zlobou bohyně Héry, nebo v kozla, když bohové prchali do Egypta před zuřivým Tyfónem. V některých řeckých vínorodých krajích stávala uprostřed vinic bronzová socha kozla, která měla révu chránit před škůdci a chorobami.
