Hastroš a zajíc
Hastroš:
„Rozkřiknu se přísně na tě,
budeš-li ty
jako lítý
ohryzovat zelné natě!
Oženu se z prudká holí,
budeš-li ty
jako lítý
hospodáři krásti v poli!"
Zajíc:
„Ba ne! Ba ne!
Vzácný pane!
Otrhanče! Hlídači!
Kdy se mně jen uráčí,
hrýzt den celý budu zelí,
a zas zítra bez ptaní
pozvu sám se k snídani!"
V tom však vítr zvěd se dravý
a strh rázem
klobouk na zem
z hastrošovy sešlé hlavy.
Po zajíci jím pak mžikem
mrštil lítě.
Zajíc hbitě
utíká pryč s divým křikem!
zdroj: Rok dětského života, autorka: Viola z Prácheňska (1877, Horažďovice - 1945, Praha), 1916
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
