Epilog
Tam u nás mile kamna hřejí . . .
Má duše tone v sladkých snách,
Ozvěnou rolničky mi znějí
i duše zlatých na strunách.
A ve vzpomínkách letím zpátky,
na cestu hvězda svitne mi.
Má duše světí slavné svátky
a zvučí jenom písněmi.
Jak pastýřům, již v dáli spěli,
mně plane v modru hvězdy zjev,
а k sluchu písně zaletěly
i koled dávných měkký zpěv.
Naslouchám dojat.
Hlava padá na prsa touhou rozechvělá,
a v srdce divný cit se vkrádá
jak melodie vyznělá.
Mé srdce led již skoro kryje
a vločkami sníh bílými.
A z mládí jen ty melodie
a vzpomínky už zbyly mi.
autor: B. Radlický, zdroj: Vlasť, 1908, č. 3 (Zimní pohádka)
vyobrazení: pohlednice, autor: Konstantin Bušek (1861, Husa u Sychrova - 1938, Praha)
