Dožínkový věnec měl pro naše předky magickou moc a patří k nejvýznamnějším motivům obřadu dožínek. „Byl kruhový, připomínal slunce jako životodárnou sílu pro nastalou úrodu, také měl magické prvky. Věncem se děkovalo za sklizenou úrodu a také měl být symbolem pro zajištění úrody v následujícím roce, proto se z něj na jaře vydrolilo zrní do nové setby. Byl zdoben květinami: vlčími máky, chrpami a lučním kvítím. Měl mít plodiny, které obsahovaly co nejvíc semínek jako symbol plodnosti, to byly makovice, ořechy. V některých oblastech byl zdoben pentlemi nebo cukrovím.“
Hospodář si nejčastěji věnec zavěsil do síně na poval neboli na strop, někde se naopak věšel nad dveře, které vedly do síně a uchovával ho až do jara. O Vánocích se z něj bralo zrní, pro magické úkony konané pro zdraví domácích zvířat, pár zrnek se házelo i slepicím kvůli dobré snůšce vajec.
