Do roku 1863 se svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (staročesky Crhy a Strachoty) světil 9. března. Teprve v uvedeném roce, v souvislosti s dlouhodobými přípravami oslav pětistého výročí narození Jana Husa, které připadly na rok 1869, došlo k přeložení tohoto svátku na 5. července. Důvody této změny byly zcela evidentní, Římskokatolická církev chtěla tímto zásahem zastínit památku na jednu z nejvýznamnějších osobností našich dějin a světového duchovního života vůbec – mistra Jana Husa, tím, že uměle odvrátí pozornost od 6. července, to je dne Husovy mučednické smrti.
V úhorových (část pole leželo dočasně ladem) zemědělských systémech měl vždy značný význam termín možného zahájení pastvy tzv. ovčího a vepřového dobytka. Zejména po suchých létech, kdy nešlo shromáždit na zimu dostatečné množství krmiva, měla možnost časného jarního zahájení pastvy mimořádný hospodářský dopad. Proto se tento den někdy uváděl jako vhodný čas pro vyhnání prasat na „pastvu“: „Crhy a Strachoty – svině vyžeň za ploty“ nebo „Cyril a Metody – první ovčí pastvy.“ Jakmile se dříve začal pást ovčí a vepřový dobytek, nastávaly i nové pracovní povinnosti pro polní hlídače, hotaře. „Crha a Strachota – pro hotaře robota.“
