České roráty
Rád vzpomínám si na tu chvíli,
když cesty byly zaváty
a z věže naší zazvonili
na vlídné, boží roráty.
A na pěšinách do kostela
jak hvězdy by se třpytily —
víc nežli mráz, jímž hruď se chvěla,
ti lidé v duši cítili.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
