Bílou nedělí Provodní dříve končily Velikonoce a o následujícím pátku se slavil: Den ukazování svátostí.
Z latinského „Dominica in albis“ je odvozen název „neděle bílá“. Provodní nedělí, týden po Velikonocích, dříve doznívaly velikonoční zvyky. Někde dozvuky pomlázky, jinde první svatby, poutě, jarmarky. Je to pozůstatek zvyku slavit svátky osm dní, takzvaným oktávem, tedy od Božího hodu velikonočního právě po Provodní neděli. Tento zvyk se udržel do roku 1094, kdy synoda v Kostnici zkrátila počet velikonočních svátků na tři dny.
Tuto neděli slaví hlavně římskokatoličtí křesťané, kdy si nově pokřtění naposledy oblékají bílé křestní roucho, v němž byli křtěni na Bílou sobotu během bohoslužby velikonoční noci. Toto roucho se nosí po osm dní na důkaz vzkříšení a neposkvrněnosti hříchem. Těchto osm dní se nazývá Velikonoční oktáv, který začíná na Boží hod velikonoční, a končí o této Bílé neděli. I liturgická barva tohoto dne je bílá. Dnes je také zvykem, že se chodí ke slavnostnímu Prvnímu přijímání, ke kterému se chodí též v bílé. Pověra ze Sudoměře říká, kdo se o bílou neděli, první tu neděli ustrojí do bílých šatů, tomu budou slušet celý rok.
