V Jíkvi u Nymburku chodíval Barborek celý průvod, někdy jich bývalo i třicet. Chodívaly vždy večer, který je tu dobu již dlouhý. Ve staveních se drávalo peří a předlo. Měli tu, ale jednu specialitu mužské Barbory, za které se strojili dospělí mladíci, někdy i sousedi. Dva nebo tři se oblekli úplně bíle. Měli bílé sukně, bílé jupky, a to byli ještě zahaleni do bílého ložního prostěradla. Obličej si obílili tím způsobem, že si jej smočili vodou a foukli potom do mouky. Některý si postavil ještě na hlavu dojačku (nádobu na mléko). Každá Barbora měla v ruce metlu a v druhé uzlík, ve kterém byla jablka, ořechy, sušené švestky a hrušky, křížaly. Barbory provázel čert a koza.
Čert měl na sobě na ruby obrácený kožich s dlouhou černou srstí, tzv. cápový a takové koženky. Přes hlavu měl přetaženou černou noční čepičku, ze které byly udělány nahoře na hlavě dva růžky, vycpané koudelí. Obličej měl počerněn sazemi, nad očima červené proužky a z úst mu visel dlouhý jazyk z červeného flanelu. V ruce držel silný řetěz, kterým chrastil. Koza byla strakatě oblečena, obličej měla zakrytý škraboškou tvaru kozí hlavy a na hlavě rohy z výtřasek (dvojrohých dřevěných vidlí). Na krku se jí houpal zvoneček. Běhala po čtyřech a dělala veliké skoky. Jedna z Barbor nosila na bidélku nastrčeného turka (tykev), jehož obsah byl vydlabán a jehož jedna strana byla vyřezána na způsob velikého obličeje. Ve vnitřku hořela svíčka. Vypadala to jako umrlčí hlava.
